Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výbuch ve Vyškově: Vojákovi museli operovat oko, jeho kolegovi už nebylo pomoci

Výbuch ve Vyškově: Vojákovi museli operovat oko, jeho kolegovi už nebylo pomoci

Vojenský policista zraněný při úterním výbuchu ve vojenské budově ve Vyškově je po operaci, na zraněné oko by měl vidět. Vyšetřování příčiny výbuchu stále pokračuje. ČTK to dnes řekl ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Při výbuchu jeden vojenský policista zemřel. Podle ministerstva obrany nešlo o úmyslný čin nebo útok a další exploze nehrozí.

Výbuch se ozval před 09:00 v budově Jugo, která částečně slouží jako ubytovna, ale i pro administrativu. Nastal ve veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách, které využívala Vojenská policie.

„Voják je po operaci, podle všeho by měl na zraněné oko vidět,“ uvedl Pejšek. Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára upřesnil, že muž leží na oční klinice a po operaci se zotavuje.

Příčiny exploze zatím nejsou známy, stejně jako to, co přesně vybuchlo. Média spekulují o tom, že šlo o granáty. Vyšetřování události už v úterý převzala armáda, zabývá se jím Vojenská policie za dozoru státního zástupce. Ještě neskončilo. „Ta část budovy, kde došlo k výbuchu, je stále uzavřená, do zbylé části se lidé už mohli vrátit,“ uvedl Pejšek. Stále podle něj také platí, že vyšetřování by mělo trvat v řádu dní.

Místo hned ráno zabezpečily záchranné složky. Podle vyškovského starosty Karla Goldemunda (ČSSD) nebylo potřeba nikoho evakuovat, protože výbuch nezasáhl do zástavby a nikdo ho ani neslyšel.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že šlo o nešťastnou událost, kterou je třeba důkladně vyšetřit. Současně varoval před předčasnými závěry. Vyjádřil lítost nad zmařeným životem. Politování nad událostí vyjádřil také náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Vojenská akademie ve Vyškově je vzdělávacím a výcvikovým zařízením ministerstva obrany. V areálu jsou vedle poslucháren a učeben i trenažéry pro dělostřelectvo, tankové jednotky, mechanické jednotky a potápěče, haly vzdušných sil s trenažéry a leteckou technikou a také sportoviště.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1