Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výsměch pomalé české železnici. Vlaky na trase Berlín-Vídeň budou republiku objíždět delší cestou a ještě při tom zrychlí

Výsměch pomalé české železnici. Vlaky na trase Berlín-Vídeň budou republiku objíždět delší cestou a ještě při tom zrychlí

Cesta z Berlína do Vídně přes Prahu? To už brzy bude pro zahraniční cestující vlakem zřejmě minulost. Německé dráhy Deutsche Bahn od 10. prosince povedou své linky přes Norimberk. O zhruba 200 kilometrů delší trasa je totiž rychlejší.

Na změnu upozornil specializovaný server Zdopravy.cz. Podle nového jízdního řádu bude cesta z Berlína do Vídně trvat i s dlouhým přestupem v Norimberku 8 hodin a 15 minut. Při delší cestě přes Mnichov stráví cestující ve vlaku o 13 minut déle.

Obě varianty jsou ale rychlejší než nejkratší varianta přes Česko. S přestupem v Praze a Břeclavi se z německého do rakouského hlavního města dostanete přinejlepším za 8 hodin 45 minut. A při jednom přestupu trvá tato trasa takřka deset hodin.

Asi o 200 kilometrů delší cesta se Deutsche Bahn vyplatí díky otevření nové vysokorychlostní trati v Duryňsku a s ohledem na horší stav české železniční sítě. Například mezi Děčínem a Břeclaví nedosahuje průměrná rychlost vlaků ani sto kilometrů za hodinu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1