Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vysoce nakažlivá cholera je už i v Česku. Máme se bát?

Vysoce nakažlivá cholera je už i v Česku. Máme se bát?

Šíření cholery, kterou se nakazili dva Češi při pracovním pobytu v Tanzanii, v Česku podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové nehrozí. V souvislosti s vyšším výskytem tohoto onemocnění v některých afrických zemích ale ministerstvo zdravotnictví lidem, kteří se tam chystají, doporučuje očkování proti choleře a při pobytu dodržování základních hygienických opatření.

Naposledy byla nemoc v Česku zaznamenána před 15 lety. Toto průjmové onemocnění se šíří především v zemích jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky, hlavně kontaminovanou vodou či potravinami. Podle hlavní hygieničky je toto onemocnění většinou do Česka importováno.

„Cholera je velmi silně spojena s nízkými sociálními a hygienickými standardy, tedy nepředpokládáme šíření v České republice, protože přece jenom hygienické standardy jsou v ČR na poměrně vysoké úrovni,“ uvedla Gottvaldová.

Hygienici podle Gottvaldové po odhalení případů cholery přijali některá protiepidemická opatření. Kontaktovali mimo jiné letecké společnosti, s kterými Češi cestovali, a firmy, pro které Češi pracovali. Firmy podle Gottvaldové s hygieniky spolupracují.

Hygienička doplnila, že typ onemocnění, který se může epidemiologicky šířit, byl prokázán jen u jednoho z Čechů. Druhý má jiný typ nemoci, který sice vyvolává průjmová onemocnění, ale neměl by být nakažlivý pro okolí. Oba pacienti jsou nyní v domácí karanténě do doby tří negativních výsledků odběrů stolice.

Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené vodou či potravou znečištěnou fekáliemi. Příznaky jsou silné průjmy a dehydratace organismu. Inkubační doba je několik dnů. Cholera se dá léčit antibiotiky. Na nemoc podle ministerstva zdravotnictví umírá asi jedno procento nemocných, a to těch, kteří nejsou léčeni.

Proti choleře je v Česku dostupné očkování, dvě dávky ve formě nápoje ochrání na dva roky. Prevencí je používání balené vody na mytí obličeje a čištění zubů, dodržování základní hygieny a obezřetnost při konzumaci jídla a nápojů.

Víte, jaké očkování potřebujete při cestách do zahraničí? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1