Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za oblíbené Chorvatsko si Češi připlatí. A pojedou tam déle

Za oblíbené Chorvatsko si Češi připlatí. A pojedou tam déle

Za dovolenou v Chorvatsku letos Češi zaplatí o něco víc. Stoupne totiž cena dálničních poplatků, cesta se navíc kvůli dopravním omezením o něco prodlouží. Dálniční poplatky v Chorvatsku vzrostly už v březnu o pět procent a o dalších deset procent se zvýší u obou velkých dálničních firem HAC a ARZ na dobu prázdnin v červenci až v září. O 0,8 procenta vzrostly ceny dálničních známek také v Rakousku. Novinářům to dnes řekl mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.

Problematickými úseky pro cesty na jih budou podle ÚAMK celá dálnice D1 z Prahy do Brna, rozestavěná rakouská dálnice A5 na Mikulov, dálniční průtah Vídní a jeho jižní část A23. Komplikovaná bude také část trasy na slovinské dálnici A4 Ptuj - Macelj, která je ve výstavbě, a tradičně bývají zácpy okolo hlavního města Záhřebu.

Kritické pro cesty budou hlavně soboty v červenci i srpnu. Vůbec nejhorší dobou pro odjezdy má být období od 28. do 30. července, kdy začínají prázdniny ve velké části Německa.

Motoristé by měli podle Vomáčky pamatovat na odlišné místní požadavky ohledně povinné výbavy vozidla nebo jiné spotřebitelské chování. Například v Chorvatsku hrozí za nevyplnění formuláře o dopravní nehodě sankce 5000 kun, za neodebrání účtenky v obchodě pak 200 až 2000 kun. Za jízdu pod vlivem léků nebo v únavě pak policie může na několik dní zakázat jízdu. V Rakousku mohou policisté kvůli špatnému technickému stavu odebrat registrační značky a vyměřit pokutu až 5000 eur.

Za neplatnou nebo chybějící dálniční nálepku hrozí v Rakousku pokuta 120 eur za auto a 65 eur za motocykl, ve Slovinsku 300 až 800 eur a ve Švýcarsku 200 franků.

Od roku 2015 některé země vymáhají pokuty po řidičích v zemi jejich původu. Vymáhají sankce za nepovolenou rychlost, jízdu na červenou, bez pásů, za alkohol nebo drogy za volantem, telefonování za jízdy, řízení motocyklu bez helmy nebo jízdu v odstavném pruhu. Pokuty vymáhá Rakousko, Německo, Itálie, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Slovensko, Nizozemsko nebo severské státy.

Chorvatsko loni navštívilo 689.000 Čechů, což představuje pokles jejich podílu ze sedmi na pět procent a celkově šesté místo. První jsou Němci, pak Slovinci a Rakušané. Celkem loni Chorvatsko navštívilo 13,6 milionu turistů, což je meziroční růst o devět procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1