Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ze stravenek, které se vydávají místo dávek, se stává byznys, končí u překupníků

Ze stravenek, které se vydávají místo dávek, se stává byznys, končí u překupníků

Část poukázek, v nichž úřady práce od prosince vyplácejí potřebným dávky v hmotné nouzi, končí u překupníků. Za peníze je u nich vyměňují lidé, kteří nemají tyto stravenky od státu kde utratit. Dostávají za ně ale většinou jen část hodnoty. V tiskové zprávě to dnes uvedly Platforma pro sociální bydlení a senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Od loňského prosince dostávají 35 až 65 procent příspěvku na živobytí lidé, kteří tuto dávku pobírají přes půl roku.

Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ uvedla senátorka. Podpořit chce změnu legislativy, která by vydávání dávek v poukázkách zrušila.

Do novely o hmotné nouzi plošné vyplácení části dávek v poukázkách prosadili minulý rok poslanci. Opatření mělo bránit zneužívání pomoci od státu. Za stravenky se dají koupit potraviny či drogerie, ale ne alkohol a cigarety. Národní rada osob se zdravotním postižených úpravu od počátku kritizuje. Podle ní nepříznivě dopadla na lidi s handicapem či na seniory. Příjemci dávky si stěžují na to, že nemají stravenky kde utratit a že placení jimi je pro ně ponižující.

Mluvčí platformy Martin Špaček popsal případ matky čtyř dětí, která z 8000 korun dostává v hotovosti 5000 korun. Většinu peněz dá za nájem. Za stravenky ve svém bydlišti ale vše potřebné nekoupí a na cestu do města jí nezbývá. Poukázky proto mění u překupníka, který jí obvykle za ně dá 60 procent jejich hodnoty, uvedl Špaček. „Měsíčně tak matka s dětmi musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout víc než tisíc korun,“ dodal.

Ve Sněmovně už vznikly dvě poslanecké novely o hmotné nouzi. S jednou přišli zákonodárci ANO, s druhou poslanci KDU-ČSL, ČSSD, Pirátů a TOP 09. Podle obou návrhů by poukázky už neměli dostávat obyvatelé ústavů a domovů pro seniory. Podle opozičních stran by stravenky neměli mít ani lidé s plným invalidním důchodem, senioři nad 68 let, osoby s příspěvkem na péči ve třetím a čtvrtém stupni, pečovatelé o postižené a ti, co mají opatrovníka. Podle ANO by měl být okruh ale užší. Vedle obyvatel ústavů a domovů pro seniory by do něj měli spadat jen lidé s příspěvkem na živobytí do 500 korun měsíčně, dlouhodobě hospitalizovaní a osoby s omezenou svéprávností. U ostatních by úřady mohly v případech „hodných zvláštního zřetele“ rozhodnout, zda poskytnou peníze, nebo ponechají stravenky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1