Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman si na Moravě vymýšlel skoro stejně často, jako mluvil pravdu. Fabuloval o Kajínkovi i sobě

Zeman si na Moravě vymýšlel skoro stejně často, jako mluvil pravdu. Fabuloval o Kajínkovi i sobě

Kudy jel, tudy mlžil. Tak by se dala podle webu Demagog.cz shrnout návštěva prezidenta Miloše Zemana v Jihomoravském kraji. Stránka, která se zaměřuje na ověřování pravdivosti prohlášení politiků, uvedla, že si prezident při vybraných setkáních s místními občany vymýšlel skoro stejně často, jako říkal pravdu.

Web Demagog.cz vybral z návštěvy prezidenta na Jižní Moravě tři setkání s občany, na kterých se zaměřil na výroky Zemana a pokoušeli se ověřit jejich pravdivost. Hlavu státu analytici doprovázeli v Ivančičích, Kozojídkách a Kuřimi, kde odpovídal na otázky místních.

Podle statistik ze tří vystoupení lhal prezident skoro stejně často, jako mluvil pravdu. Jeho tvrzení bylo ve 14 případech správné, v 10 výrocích ale lhal. Tři odpovědi občanům byly zavádějící a jedna se nedala ověřit.

Výsledky prezidenta Miloše Zemana dle webu Demagog.czVýsledky prezidenta Miloše Zemana dle webu Demagog.czautor: Demagog.cz

Mezi nepravdy se zařadil například i tento výrok prezidenta z Ivančic: „Jediný vulgární citát, který jsem totiž použil, byl doslovný překlad ruské skupiny Pussy Riot. Překlad z angličtiny do češtiny. To vulgární slovo nechci opakovat, ale bylo to překladem a ničím jiným.“ Demagog dokládá, že Zeman se ovšem vulgárně vyjadřoval opakovaně a používal i jiná slova. Ve stejném díle zmíněného pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán použil kromě slova ku*da i slova ku*va, zkur*ila nebo ho*no. Prezident mluvil přitom vulgárně i v několika dalších případech, už když byl předsedou vlády.

V Kuřimi se Zeman přivítal s občany odkazem na nedávnou vyšlou publikaci To je Brno, která si dělala legraci z obcí v okolí Brna. „Jsem rád, že mám možnost se setkat s vězni pracovního tábora, který se jmenuje Kuřim. Pokud někteří z vás nevědí, na co narážím, odkazuji na publikaci (…) o okolí Brna. A o Kuřimi se tam říká, že je to pracovní tábor, jehož jediná turistická atrakce je průtah městem. (…) napsali to členové hnutí nebo strany Žít Brno.“ Z knihy sice citoval prezident správně, autorem publikace je ale Turistické informační centrum a konkrétní text napsal sociolog Stanislav Biler, který není a nikdy nebyl členem hnutí Žít Brno.

Prezidenta se také často ptali na Kajínkovo omilostnění. Ve většině případů odpovídal pravdivě, zmýlil se ale v tom, že objednavatel vraždy, za kterou byl nejznámější český vězeň odsouzen, nikdy nebyl před soudem. Což je lež, protože Antonín Vlasák před soudem byl, ale nedokázali mu vinu.

Web Demagog.cz vznikl v únoru 2012. Od té doby prověřuje pravidelně výroky politiků při veřejných debatách i televizních a sněmovních vystoupeních. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1