Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanův tah v kauze Skripal: Prověřte, jestli se novičok nevyvíjel v Česku, zaúkoloval BIS

Zemanův tah v kauze Skripal: Prověřte, jestli se novičok nevyvíjel v Česku, zaúkoloval BIS

Prezident Miloš Zeman uložil šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi, aby BIS pátrala po tom, zda byl na území Česka vyvíjen nebo skladován jed novičok. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Koudelka přijel spolu s ministryní obrany Karlou Šlechtovou (za ANO) za prezidentem do Lán kvůli vyhoštění tří členů ruského diplomatického personálu z Česka. Novičok byl použit v Británii při útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala. Rusko dříve uvedlo, že ČR byla jednou ze zemí, které novičok vyvíjely, což ostře odmítl premiér Andrej Babiš (ANO).

„Prezident republiky uložil BIS, aby zjistila, zda se na území České republiky nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn novičok, ať už v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních,“ sdělil Ovčáček v tiskové zprávě. Před tím uvedl, že setkání je koordinováno na nejvyšší státní úrovni, prezident je v kontaktu s premiérem, některými členy vlády i bezpečnostními složkami.

Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák na twitteru uvedl, že vyhoštění pracovníků ruské ambasády je pouze symbolický krok a výraz solidarity se západními spojenci. Jeho efekt bude podle něj velmi omezený. „Bude především využit v tradiční rétorice některých ruských představitelů jako další "důkaz" příkoří, které se Rusku děje. Zároveň bude následovat reciproční reakce, přičemž ČR je z početních důvodů v nevýhodnějším postavení,“ uvedl. Je podle něj třeba pokračovat v důkladném vyšetřování případu a vyčkat na jeho výsledky.

Jindrák nicméně dodal, že prezident vyhoštění diplomatů nikdy nezpochybnil, naopak celá záležitost je podle něj dobrým příkladem funkční koordinace mezi Zemanem a vládou.

Premiér v demisi Andrej Babiš ve zhruba stejné době, kdy prezident začal s hosty jednat v Lánech, zveřejnil, že Česko vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu. Ze strany Česka je to podle Babiše solidární krok s Británií po útoku. Rusko navíc podle premiéra překročilo veškeré meze, když označilo Česko za možnou zemi původu nervového jedu novičok. Zmínění pracovníci ruské ambasády musí podle ministra zahraničí Martina Stropnického opustit zemi do 1. dubna.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska se zatím rozhodlo vyhostit ruské diplomaty kvůli útoku nervovou látkou v Salisbury 14 členských zemí EU. Ruské diplomaty vypoví i Spojené státy.

Bývalý agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Sergej Skripal a jeho dcera byli začátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury terčem útoku nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Británie z otravy viní Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů, Kreml obvinění rezolutně odmítá a na rozhodnutí Londýna odpověděl recipročními kroky.

 


 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1