Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žena u koupaliště v Praze napadla muslimku v šátku. „I kdyby měla burkiny, násilí je zbytečné,“ říká psycholog

Žena u koupaliště v Praze napadla muslimku v šátku. „I kdyby měla burkiny, násilí je zbytečné,“ říká psycholog

Nezvykle přímou potyčkou skončil konflikt dvou žen u koupaliště v pražské Divoké Šárce. Jak informoval Blesk.cz, návštěvnice si tam fotila muslimku v šátku, která ji následně poprosila, aby s tím přestala. Dočkala se místo toho kopanců a útočnice ji na místě začala údajně i škrtit. INFO.CZ v té souvislosti oslovilo psychologa Jiřího Brančíka, podle kterého musí muslimka v Česku předpokládat, že na veřejných místech jako jsou koupaliště vzbudí svým zjevem „zájem“ okolí a měla by se proto přizpůsobit okolnostem. Brančík ale zároveň zdůrazňuje, že by v žádném případě nemělo být reakcí podobné násilí.

„O české společnosti takové chování nevypovídá nic. Buďme s takovými závěry opatrní. Vypovídá to pouze o té dotyčné ženě. Pokud v popisované situaci použila násilí, tak to bylo naprosto zbytečné. A je jedno, zda byla napadená žena v šátku či třeba burkinách,“ komentuje incident na jednom z pražských koupališť psycholog Jiří Brančík.

Incident se odehrál, když se u koupaliště v Divoké Šárce – jak později upřesnila facebooková stránka Proti projevům nenávisti – snažila neznámá agresorka fotografovat dvojici žen se šátky na hlavě, které tam šly na výlet se skupinou dětí. Jedna z vedoucích družiny požádala fotografující ženu, aby toho zanechala, načež se dočkala útoku pěstí a kopanců. 

„Paní v šátku se pouze bránila, bylo to fakt hrozné a nikdo z kolemjdoucích nepomohl, všichni pouze přihlíželi. Zavolala jsem tedy policii a snažila se uklidnit všechny plačící děti,“ vylíčila okolnosti svědkyně události. Obě účastnice incidentu následně skončily na policejní stanici. „Případ řešíme jako přestupek proti občanskému soužití,“ uvedl k tomu policejní mluvčí Tomáš Hulan.

Brančík je v souvislosti s tímto případem přesvědčený, že cizinci by měli respektovat pravidla země, ve které žijí nebo pobývají. „Pokud přijde žena v cizí zemi, kde to není zvykem, zahalená do šátku, tak musí předpokládat, že to minimálně vzbudí zájem,“ vysvětluje.

„Když Češka vyjede jako turistka třeba do Saúdské Arábie, tak také bude respektovat místní zvyklosti. Pokud se nepodřídí a půjde vyzývavě oblečená na místo, kde je to proti zvyklostem, tak se nedočká ani varování a v lepším případě skončí v cele předběžného zadržení,“ říká psycholog.

Debata o muslimských oděvech v Česku se nanovo rozeběhla v posledních dvou týdnech především po medializaci případu z aquaparku v Čestlicích, kde návštěvník zachytil na fotografii ženy koupající se v burkinách, což jsou celotělové ženské plavky zakrývající vše kromě konce končetin a obličeje. Některé české aquaparky a koupaliště je po vzoru vybraných zahraničních měst začaly zakazovat. Případ z Divoké Šárky je v kontrastu s tím mimořádnější, protože skončil fyzickým konfliktem, ačkoli napadená žena měla jen šátek na hlavě.

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1