Změna pohlaví jen po operaci. Soud by neměl předbíhat vývoj společnosti, říká Šimka | info.cz

Články odjinud

Změna pohlaví jen po operaci. Soud by neměl předbíhat vývoj společnosti, říká Šimka

Nejvyšší správní soud (NSS) v posledních dnech rozvířil vody rozsudkem, v němž odmítl umožnění administrativní změny pohlaví bez příslušné operace. Soud se tak odchýlil od rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které tento postup povoluje. Podle soudce zpravodaje Karla Šimky je rozhodnutí NSS odrazem vnímání dané problematiky v české společnosti. „Soud by neměl předbíhat dobu,“ míní Šimka.

Pokud si v Česku někdo chce v osobních dokumentech nechat změnit pohlaví, i nadále se neobejde bez jeho operativní změny. Změnu pouhým administrativním úkonem odmítl v přelomovém rozsudku Nejvyšší správní soud. Ten nevyhověl stížnosti člověka, který se narodil v mužském pohlaví, ale neidentifikuje se ani jako muž, ani jako žena a žádal změnu mužského rodného čísla na ženské či neutrální.

Soud se svým rozhodnutím pro mnohé nečekaně odchýlil od evropské judikatury, jelikož Evropský soud pro lidská práva administrativní změnu pohlaví bez nutnosti operace povolil. Podle soudce NSS Karla Šimky, který byl zpravodajem daného případu, odráží rozsudek společenské vnímání problematiky v Česku.

Šimka pro INFO.CZ uvedl, že si je vědom toho, že rozsudek může v určitých společenských kruzích vyvolat kontroverze. Přesto je ale přesvědčen, že z celospolečenského hlediska soud rozhodl, jak nejlépe mohl. „Soudy někdy mohou být aktivistické a například bránit určitá práva proti momentálním výkyvům společenských nálad. Toto je ale přesně opačný případ, kdy by se soud jakéhokoliv aktivismu měl zdržet. Není úlohou Nejvyššího správního, ani žádného jiného, soudu aby předbíhal vývoj společnosti. Tento vývoj má vnímat a reflektovat, ale ne se snažit ho svými rozhodnutími urychlit,“ říká Šimka.

Toto bylo podle Šimky ideovým východiskem i pro odchýlení se od judikatury ESLP. „Evropský soud pro lidská práva svým rozhodnutím přebil veřejné mínění. Důvody, které ho k tomu vedly, chápeme, ale usoudili jsme, že bude lepší je v tuto chvíli neaplikovat i u nás. Bylo nutné se při rozhodování ptát, zda na dané otázky, které různé země vnímají mnohdy úplně odlišně, potřebujeme nějaký jednotný standard. A my jsme se rozhodli vydat tou cestou, že bude lepší nechat jednotlivé státy, respektive v našem konkrétním případě Česko, ke změnám dojít po vlastní ose,“ vysvětluje Šimka.

Šimka dále uvádí, že na společenském vývoji se podílí nejen lidé prostřednictvím svých demokraticky zvolených zástupců, ale například i média, veřejné mínění a v neposlední řadě i soudy. „Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský trefně poznamenal, že rozhodnutí Ústavního soudu nemají žádný mechanismus výkonu, ale i přesto je lidé respektují a řídí se jimi, čistě proto, že respektují Ústavní soud jako takový. Ale tato důvěra v soud jako v instituci není bezbřehá a už vůbec ne samozřejmá. Kdyby se soud rozhodl svými rozsudky významně odchýlit od celospolečensky akceptovaných názorů a hodnot, tak by důvěru sám v sebe mohl narušit natolik, že by došlo ke zhroucení jednoho z pilířů právního státu,“ říká Šimka.

Jako soudce zpravodaj, který se případem zabýval, zároveň Šimka připouští, že společenská nálada se může v dohledné budoucnosti posunout. „Ostatně některá práva, která dnes bereme jako standard, dříve rovněž musel nejprve někdo prosadit. I dnes různá moderní pojetí lidských práv, včetně práva změnit si úřední cestou pohlaví a neomezovat se přitom na jeho binární chápání převládající v Česku, tedy rozdělení na muže a ženy, svým způsobem nastolují lidskoprávní organizace a aktivisté. Mělo by to ale probíhat cestou evoluce a ne revoluce, která vede k rozdělení společnosti,“ popisuje situaci Šimka.

Rozsudek vnímá soudce jako jakési pomyslné upuštění páry a poskytnutí času pro společenský vývoj. „Pokud by naše společnost sama dospěla k tomu, že si zvolí takové zákonodárce, kteří standardní legislativní cestou administrativní změnu pohlaví bez operace umožní, soud to samozřejmě musí akceptovat. Já nemám strach rozhodnout proti vůli společenského mínění, je to často součástí mojí role soudce a unesu to. Ale v těchto silně hodnotových otázkách by soudy neměly hrát roli urychlovače společenského vývoje, byť se tak mnohdy nejen v Evropě děje,“ říká Šimka.

Spekulace, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v dohledné době zvrátí Ústavní soud, nechce Šimka komentovat. „Jde o strategickou litigaci a věc asi na Ústavním soudu a možná i na Evropském soudu pro lidská práva skončí. Na Ústavním soudu by nejspíše šlo o plenární věc, protože to, co jsme řešili, je otázka souladu stávajícího jednoznačně znějícího českého zákona s ústavním pořádkem,“ uzavírá pro INFO.CZ Šimka. V případě, že by se věcí zabývalo plénum ÚS, muselo by změnu podpořit devět z patnácti soudců. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud