Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obyvatelé Basileje a Bernu využívají průzračné řeky ke koupání i cestě z práce

Obyvatelé Basileje a Bernu využívají průzračné řeky ke koupání i cestě z práce

Kvalita zdejších řek nabízí obyvatelům i návštěvníkům Basileje a Bernu nevšední možnost nechat se unášet jejich proudem.

Místo rozpálené tramvaje nebo autobusu stačí skočit do řeky a za pár minut je člověk z práce doma. Zní to jako letní sen mnoha obyvatel velkoměst, ve kterých není v červenci a srpnu kvůli horku k vydržení. Jenže ve švýcarském hlavním městě Bernu je to realita.

Tamní řeka Aara je průzračně čistá, v létě má přes 20 stupňů a proud je dost silný na to, aby si na něm vyznavači wakeboardingu zkoušeli své finty. Stačí, když si spustí z jednoho z vysokých mostů pružné lano s madlem.

Bernská obyvatelka Evelyn vypráví, že k řece to má z kanceláře jen třicet vteřin. Pak si sbalí věci do nepromokavého vaku a po necelých deseti minutách plavby zákrutou kolem historického centra vyleze z vody na druhé straně města. Cesta z práce jí zabere čtvrt hodiny.

Tuto netradiční atrakci si místní, ale i turisté v Bernu užívají plnými doušky. Jenže kam se švýcarská metropole hrabe na Basilej, kterou ještě v zemi hodinek protéká říční obr Rýn. Skok do modrozelené vody, jejíž silný proud pak unáší plavce městem, zde má už mnohaletou tradici.

Více na E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1