Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha jako žhavá destinace. Deník New York Times ji zařadil mezi místa, která stojí za to v roce 2018 navštívit

Praha jako žhavá destinace. Deník New York Times ji zařadil mezi místa, která stojí za to v roce 2018 navštívit

Prahu přijíždí každý rok obdivovat miliony turistů z celého světa a její krásy neunikly ani prestižnímu americkému deníku The New York Times. Ten ji zařadil mezi 52 míst světa, které stojí za to v roce 2018 navštívit. Podle NYT by turisté měli do Prahy letos přijet hlavně na oslavy 100. výročí od vzniku Československa, které doprovodí koncerty, výstavy i vojenské přehlídky. 

„Dne 28. října 1918 se narodila země ve střední Evropě. Hlavní město Praha oslaví 100. výročí spoustou koncertů, akcí a přehlídek. 3. října se uskuteční koncert Pražské filharmonie, který vyzdvihne hudbu českých skladatelů. Od března do října na pražském hradě proběhne výstava s názvem ‚Založeno 1918‘, která se bude věnovat symbolům a umění Československé republiky,“ píše New York Times.

Americký deník přitom nezapomíná ani na 50leté výročí od vypuknutí Pražského jara. U jeho příležitosti si lidé budou moci prohlídnout další výstavu v Národní galerii. Rok 1968 však připomene i výstava v Senátu, která bude otevřená v dubnu.

Kromě Prahy však reportéry z New York Times uchvátilo dalších 51 míst, mezi kterými nechybí bílé písečné pláže v Karibiku, v Kambodži nebo na Fij. První příčku obsadilo americké město New Orleans, které je podle NYT pozoruhodnou kombinací evropských, karibských, jihoamerických a afrických vlivů. V závěsu je pak jihoamerická Kolumbie a provincie Basilicata na jihu Itálie.

Není to poprvé, co se krásy Prahy dostaly do hledáčku reportérů New York Times. Naposledy loni v květnu zařadil prestižní americký deník řeku Vltavu v Praze mezi deset nejoblíbenějších vodních scenérií v Evropě. Vltava v obklopení úchvatných pražských památek se tak dostala na seznam míst, jako jsou Plitvická jezera v Chorvatsku, fjordy u norského Bergenu či termální prameny na řeckém ostrově Lesbos.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1