Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za krásami Katalánska: Po pašeráckých stezkách, na mystický Montserrat a do historické Girony

Za krásami Katalánska: Po pašeráckých stezkách, na mystický Montserrat a do historické Girony

Katalánsko není jen moře a Barcelona. Najdete tu spoustu středověkých měst, jejichž tajemná atmosféra vám vezme dech. Není divu, že se tu natáčely díly kultovního seriálu Hra o trůny.

Pouhých čtyřicet kilometrů od Barcelony se nachází Montserrat, prazvláštní skalní masiv, který se stal doslova ikonou mezi katalánskými horami. Zvedá se do výšky přes 1220 metrů nad hladinu moře a svým bizarním tvarem dává zdejší krajině jedinečný ráz. Vypadá totiž, jako by vršek skály někdo seřízl ozubenou pilkou.

Staré legendy připisují hoře magickou moc. V devátém století prý v těchto skalách spatřilo několik pastýřů jasné světlo. To je dovedlo až do malé jeskyně, kde objevili slavnou dřevěnou sošku Matky Boží z Montserratu, dnešní patronky Katalánska. Lidově se jí říká La Moreneta, kvůli tmavé barvě pleti. Legenda praví, ze když chtěli muži sošku z jeskyně vynést, ztěžkla natolik, že s ní nikdo nedokázal pohnout. Proto byla kolem ní vystavěna kaple a o dvě století později i benediktinský klášter.

Na Montserrat za svatým grálem

Zvěsti o magické síle Montserratu sem přilákaly ve čtyřicátých letech dokonce i nacisty. Sám Himmler, který předsedal honu za svatými relikviemi, navštívil klášter v naději, že je tu ukrytý svatý grál.

Klášter je dodnes domovem desítek benediktinských mnichů a zároveň nejvýznamnějším poutním místem v Katalánsku. Nad hlavním oltářem je vystavená reprodukce slavné Morenety. Můžete k ní přistoupit a požádat ji o laskavost – soška údajně plní přání. Součástí klášterního komplexu je také muzeum s rozsáhlou sbírkou umění, ve které najdete díla předních katalánských mistrů, jako byl Dalí nebo Miró.

Na návštěvu Montserratu si raději přivstaňte. Vyhnete se tak turistům a zbude vám čas na procházku přírodní rezervací k některé z mnoha úchvatných vyhlídek nebo na lehký výstup k nejvyššímu bodu skalního masivu. Stojí to za to. Z vrcholu San Jerónimo je výhled do prakticky celého Katalánska. Na východě se leskne hladina Středozemního moře, v pobřežním oparu lze rozeznat obrysy Barcelony a v dálce na severu se bělají vrcholky Pyrenejí. Při jasném počasí je někdy možné zahlédnout i Baleárské ostrovy.

Terrassa plná komínů

Pokud máte po dni stráveném na Montserratu ještě sílu, udělejte si čas na návštěvu Terrassy. Je to čtvrté největší město Katalánska, ve zbytku regionu známé pro drsnou povahu jeho obyvatel. Nebudete se tu kochat romantickými starodávnými stavbami. Z těch zbyl jen komplex románských kostelíků San Pedro a zřícenina hradu Cartuxa. Terrassa skrývá zcela jiné poklady.

Bývala významným centrem textilního průmyslu. V devatenáctém století tu vznikaly takzvané vapores, komplexy továren poháněné parními stroji s vysokými komíny. Staré továrny jsou dnes buď opuštěné, nebo zbourané, ovšem komíny se dodnes tyčí na každém rohu jako pomníky zašlé slávy místních textilek. Město se pyšní také zajímavou sbírkou modernistických staveb z počátku dvacátého století, které rozhodně stojí za návštěvu. Nejen domy bohatých majitelů fabrik, dokonce i jejich sklady a samotné továrny mají oblé linie a přírodní motivy na fasádách, což z nich činí funkční umělecká díla.

Celý článek čtěte na Reflex.cz

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1