Soudní dvůr Evropské unie zamítl žaloby Polska a Maďarska proti právnímu nástroji, který umožňuje podmínit čerpání evropských dotací dodržováním pravidel právního státu. Odpadla tak poslední překážka spuštění tohoto mechanismu. Evropská komise má tedy prostor, aby konala. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová ale nejspíš nebude s prvními postihy spěchat.
Zmíněný nástroj byl politicky potvrzen lídry členských zemí EU v prosinci roku 2020. Jeho zavedení souviselo s dohodou o „fondu obnovy“. Vlády Polska a Maďarska tehdy podmínily svůj souhlas s fondem tím, že proti mechanismu, který by je mohl připravit o dotace, podají žalobu k evropskému soudu; dostaly také nepříliš jasný politický příslib, že Evropská komise tuto novinku nespustí, dokud soud nerozhodne. Přes naléhání Evropského parlamentu komise skutečně čekala.
Zdůvodnění, které dnes soud zveřejnil, nepřipouští pochybnosti. Připomíná, že respektování základních hodnot Evropské unie, mezi něž patří vláda práva a solidarita, je nejen stěžejní podmínkou pro přijetí té či oné země do EU, ale – a to především – soustavnou povinností, ze které se za trvání členství nelze vyvázat. Zdůrazňuje, že jedním z hlavních projevů zmíněné „solidarity“, je právě evropský rozpočet, který slouží k přerozdělování peněz ze společné pokladny ve prospěch těch potřebnějších; musí proto spočívat na vzájemné důvěře, tedy také na přesvědčení, že veřejné peníze budou správně vynakládány. „Dobrá finanční správa rozpočtu a finanční zájmy Evropské unie mohou být vážně ohroženy porušováním zásad právního státu, ke kterým se příslušný členský stát zavázal,“ píše se v rozsudku.
Soud vysvětluje, že cílem nového nástroje podmíněnosti dotací není postihovat samotná porušení práva (na to má EU jiné cesty), ale chránit evropský rozpočet před nešvary, jako jsou korupce, podvody, zpronevěry a podobně. Tribunál odmítá maďarské a polské námitky, že novinka nemá oporu ve Smlouvě o EU, a souhlasí s tím, aby byla uvedena do praxe.
Dokazování bude na komisi
Další kroky jsou tedy na Evropské komisi, která má zmíněná narušení vlády práva vyšetřovat a zejména dokazovat souvislost mezi nimi a hospodařením s evropskými penězi. Podle soudu bude muset v každém případě odhalit „nebezpečí vážného narušení dobrého hospodaření s finančními zdroji unie“. Nebude tedy stačit pouhé zjištění, že ten či onen princip vlády práva je v té které zemi tak či onak ohýbán, ale že toto jednání vede ke zmíněnému nebezpečí pro rozpočet EU, tedy peníze evropských daňových poplatníků.
