Byznys v první řadě. Nebo klima a lidská práva? Evropa řeší, jak obchodovat se světem

Zkušenost s pandemií se promítá do postoje Evropské unie k mezinárodnímu obchodu. Zatímco donedávna vystupovala jako stoupenec co nejvolnějšího a nejotevřenějšího obchodování s celým světem, nyní se do její obchodní politiky stále víc otiskují faktory jako potřeba chránit vlastní výrobu strategického zboží, brát ohled na ochranu klimatu a životního prostředí nebo obchodní ujednání podřizovat starostem o dodržování lidských práv. Je to živá debata s důležitými důsledky do dalších let.

Evropský parlament se ve čtvrtek drtivou většinou hlasů (599-30-58) odmítl věnovat ratifikaci investiční dohody uzavřené mezi EU a Čínou po sedmiletém jednání v prosinci loňského roku. Poslanci rozhodli, že se jí budou zabývat teprve tehdy, až čínská vláda odvolá sankce, které zavedla v březnu proti pěti europoslancům a celému podvýboru EP pro lidská práva. Tato odpověď čínské strany na předchozí opatření EU proti čtyřem čínským činovníkům přímo odpovědným za pronásledování příslušníků ujgurské menšiny v provincii Sin-ťiang byla záměrně nepřiměřená – a EP tak nyní dal najevo, že si toho je vědom a reaguje adekvátně. 

Poslanci zároveň dali na vědomí, že i kdyby protistrana sankce odvolala, budou se investiční dohodou nadále zabývat v kontextu lidskoprávní situace v Číně, včetně Hongkongu. Vyzvali k „vyvážení“ vzájemných obchodních vztahů, zejména přijetí legislativy zabraňující importu dotovaného zboží, nebo zboží vyrobeného nucenou prací, a také lepším prověřováním čínských investic v EU. Vyzvali, aby EU účinněji čelila čínským kybernetickým útokům a hrozbám.

Investiční dohoda podporovaná zejména Německem měla být průlomová v tom, že dávala evropským podnikům lepší podmínky pro působení na vzdáleném a obtížném trhu; vyvažovala tak aspoň do určité míry situaci, kdy se čínské podniky těší v EU daleko lepšímu zacházení než ty evropské v Číně. Od počátku však má řadu kritiků, zejména mezi poslanci EP. Těm se obzvlášť nelíbí, že se v těžce vyjednaném textu Čína pouze zavazuje, že „bude vyvíjet úsilí“ směřující k přijetí příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce zakazujících využívání nucené práce. Existuje mnoho důkazů o tom, že příslušníci ujgurské menšiny v Sin-ťiangu a také dalších etnických skupin jsou v rámci masové nucené „převýchovy“ využíváni doslova k otrocké práci.

sinfin.digital