KOMENTÁŘ ALEŠE OPATRNÉHO | Díky dosažení „vánoční“ dohody se EU a Spojené království od nového roku vyhnuly katastrofickým scénářům skokového zhoršení vztahů. Nové komplikace na hranicích však ukazují výhody vnitřního trhu EU a zároveň limity obchodu mimo něj. Rozsah nových bariér se naplno projeví až po obnovení standardního provozu, omezeného dosud pandemií koronaviru, a po ukončení dočasných jednostranných úlev. EU a Británie v mezičase jednají o řadě dalších detailů spolupráce v nové etapě vztahů.
Prvního ledna 2021 se začala psát nová kapitola vztahů Evropské unie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Británie coby první suverénní země v historii opustila v únoru minulého roku EU (specifické případy Grónska atd. ponechme stranou), a po 9 měsících vyjednávání bylo na Štědrý den oznámeno dosažení nové Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Ostrovní království dohodu ratifikovalo obratem a EU ji začala prozatímně provádět (ratifikace v EU by měla být završena během několika týdnů). Nová pravidla cestování a obchodu mezi Evropou a Albionem začala platit od 1. ledna, tedy týden od jejich dojednání.
Co je obsahem dohody? V kostce, na obchod se zbožím s Británií se nadále nevztahují žádná cla ani kvóty na množství; je stanoven rámec pro spolupráci v oblastech služeb, státní podpory, investic, práv duševního vlastnictví, rybolovu; pokračuje spolupráce při zajišťování bezpečnosti občanů obou stran v podobě určité, byť užší justiční a trestní součinnosti; je vytvořen systém řízení spolupráce („Rada partnerství“) a pro řešení případných sporů. Dohoda na stranu druhou neobsahuje řadu oblastí, které dosud byly pokryty členstvím Británie v EU. K těm se vrátíme později.
Jaká je tedy realita nové éry vztahu Británie s EU? Se zkušeností zatím dvou týdnů fungování v novém rámci můžeme konstatovat, že dohoda bezpochyby zabránila katastrofě v podobě zavedení cel, která by měla zničující dopady na existující dodavatelské řetězce. Současně ale přinesla množství očekávaných, ale i překvapivých komplikací. Znovu se objevila řada, v EU již dávno zapomenutých, bariér, na které nyní naráží občané i firmy v souvislosti s novými pravidly obchodu přes doverskou úžinu. Nový systém demonstruje kvalitativní limity, které má spolupráce se zeměmi mimo vnitřní trh a celní unii EU.
Mediálně možná nejviditelnějším symbolem nové úrovně práv a svobod osob obchodujících a pohybujících se mezi Británií a EU se zatím stala konfiskace svačiny v podobě šunkového sendviče řidiči britského kamionu na nizozemských hranicích. Na druhé straně hlasitě ventilují svou frustraci skotští rybáři, kterým nové, časově náročné administrativní povinnosti v podobě veterinárních kontrol a celních náležitostí komplikují, až znemožňují export čerstvých mořských plodů dosavadním odběratelům v EU. A do třetice, řada internetových obchodů a menších firem dosud zvyklých zasílat zboží ze zemí EU přímým spotřebitelům v Británii (ale i naopak) musela své služby pozastavit, některé „prozatím do roku 2022“, zatímco jiné uvádějí, že „dodávají do celého světa kromě Velké Británie“. Důvodem je náročnost souvisejících celních úkonů (a poplatků za ně, které činí zboží nekonkurenceschopné, byť samotná celní sazba je nulová), stejně jako nová povinnost prodávajících z EU zajistit výběr britské DPH z realizované zásilky a její odvod úřadům Jejího veličenstva. V červenci nadto začne platit nová úprava v celé EU pro zásilky ze třetích zemí a pravidla se znovu změní.
Médii méně sledované, ale podstatou možná ještě zásadnější komplikace pak zaznamenaly velké firmy v souvislosti s tzv. „pravidly původu“. V kostce, aby se předešlo tomu, že by se jedna ze stran dohody stala v rámci bezcelního styku „průtokovým ohřívačem“ na výhodně dovezené levné zboží ze třetí země, se kterou druhá strana udržuje vysoké celní sazby, obsahují dohody o volném obchodu obvykle ustanovení o tom, kolik % hodnoty výrobku musí vzniknout na daném území tak, aby jej bylo možné bezcelně prodat druhé straně. Každého jistě napadne např. levná jihoasijská produkce. Nicméně fakt, že toto pravidlo se v dohodě mezi EU a Británií týká i zboží vzniklého např. v Irsku, které je následně přes logistické centrum v Británii reexportováno zpět do celé EU včetně Irska, zásadně nabourává dosavadní dodavatelské a logistické řetězce mnoha nadnárodních firem, které měly před brexitem rozesety jednotlivé úkony výrobního procesu na obou stranách průlivu.
Většina obchodních dohod a pravidla původu, která jsou jejich standardní součástí, totiž nepočítají s tím, že se dodavatelské řetězce vyvíjely posledních skoro 50 let v rámci jednoho trhu. Skokové zahájení jejich aplikace na obchod mezi EU a Británií tak samozřejmě představuje pro firmy značnou komplikaci. Pro ilustraci, v dohodě mezi EU a Británií „pravidla původu“ stanovuje 50 stran textu. Dopady v důsledku pocítili i čeští zákazníci (například) řetězce Marks & Spencer, který musel v ČR dočasně uzavřít své prodejny s jídlem, právě v důsledku brexitu a přerušených dodávek. Známé jsou i případy automobilových dílů, které překročí britskou hranici často i pětkrát, než se z nich stane finální auto. Z hlediska zvýšení povinností firem je dále také zapotřebí přičíst administrativu spojenou s celními deklaracemi, které jsou nově povinné pro každou jednotlivou zásilku (druh zboží) na korbě kamionu.
Jelikož Británie, na rozdíl od EU, v rámci přechodu na nový režim zavedla dočasné, tříměsíční (produkty živočišného původu), resp. šestiměsíční odložení povinnosti zpracovávat a předkládat celní deklarace na zboží dovážené z EU, lze předpokládat, že budoucí měsíce přinesou další úskalí, která jsou dosud skryta. V odlehčené rovině, lze čekat, že od dubna začne i zabavování svačin při cestě opačným směrem. Komplikace a zdržení na hranicích také porostou ruku v ruce s tím, jak se začne obnovovat normální objem provozu. Samostatnou kapitolu pak představuje nově zkomplikovaný transport zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, což však znamená komplikaci zejména pro britské subjekty na jejich interním trhu.
Přeshraniční pohyb kamionů byl zatím v prvních týdnech nového roku značně utlumen. Jednak se firmy předzásobily zbožím na konci minulého roku v očekávání konce přechodného období. Dále panují obavy dopravců z nových pravidel. Dostatečně odstrašujícím případem, jak může situace vypadat, byly mnohadenní kolony před Doverem v období Vánoc v důsledku nově povinných testů řidičů na covid-19. K minimálnímu provozu na hranicích do velké míry také přispívá samotné zpomalení ekonomiky a prakticky zákaz občanského cestování a turistiky v důsledku pandemie, posílené obavami Evropy z nakažlivější mutace viru šířící se v Británii. I tak ale již někteří britští občané cestující do EU zjistili, že na kontinentu (např. ve svých rekreačních nemovitostech ve Francii a Španělsku) budou moci nově pobývat jen 90 dnů v rámci každých 180 dní, případně si musí požádat o trvalý pobyt.
Ze všech citelných změn, které se dosud v nové etapě vztahů mezi EU a Británií vyskytly, jedna část přímo vyplývá ze samotného typu partnerství, které si Británie s EU zvolila. Dohoda o volném obchodu, tedy bez celních sazeb, ale mimo vnitřní trh a celní unii EU, přirozeně znamená nutnost nové administrativy s pravidly původu, vykazováním zboží, veterinárními certifikáty, atd. Další část komplikací pak vyplývá z uzavření dohody na poslední chvíli, které dalo firmám i institucím jen pár dnů na přípravu. Řada aspektů nové podoby partnerství EU s Británií také teprve bude upřesněna, v rámci jednání ve společných výborech. Dohoda např. jen v omezené míře pokrývá oblast služeb. A ty dnes tvoří 80 % britské ekonomiky, jen služby finanční představují téměř 7 % britského HDP. EU teprve bude přijímat (jednostranné) rozhodnutí ohledně ekvivalence pravidel v oblasti finanční služeb, resp. společně musí být připraven rámec spolupráce při regulaci finančních služeb. Řada oblastí pak v nové dohodě není pokryta vůbec, Británie tak např. ztratila důležitý přístup do Schengenského informačního systému II, databáze osob a předmětů, jako jsou odcizené zbraně a předměty. Je to opět proto, jakou úroveň ambicí spolupráce si Británie zvolila – tedy preference užší dohody s EU, umožňující co nejširší obnovení regulatorní autonomie království.
Na britské straně byla obnovená autonomie symbolicky využita hned od začátku roku, kdy ministr financí zrušil 5% spotřební daň na dámské hygienické produkty, která musela být uplatňována do konce roku s ohledem na společná evropská pravidla. V dalších dnech nového roku pak britská vláda ustavila interní pracovní skupiny, které budou přezkoumávat, jaké části britského práva vycházejícího z evropských pravidel bude možné odstranit či zjednodušit tak, aby se snížila administrativní zátěž podniků. Odbory se již obávají, že by se to mohlo týkat např. pravidel ochrany zaměstnanců, což ale vláda vylučuje. Skutečností je, že dohoda umožňuje oběma smluvním stranám v případě zájmu jak spolupráci posílit, tak na stranu druhou relativně rychle změnit její parametry, či ji ukončit, a to i jednostranně, pokud by jedna strana nebyla spokojena s novými pravidly přijatými na straně druhé. Na skutečný, dlouhodobý efekt dohody pro evropskou i britskou ekonomiku si tak budeme muset ještě počkat.
Ač rámec spolupráce vytvořený dohodou formou připomíná spíše evoluci než revoluci ve vzájemných vztazích, obsahově jej bohužel nelze nenazvat regresí. Mezi sektory, které dohoda nepokrývá vůbec, jelikož to Spojené království takto preferovalo, patří i zahraniční a bezpečnostní spolupráce. Jako blízcí sousedé a partneři v NATO však bezpochyby budou obě strany hledat možnosti součinnosti i v této oblasti. EU také zůstává největším obchodním partnerem Británie, nadále do ní směřuje 43 % britského exportu a proudí z ní 52 % britského importu. Nutnost rychlé ekonomické obnovy po pandemii, čelení změnám klimatu i geopolitické výzvy zůstávají sdílenými prioritami Evropské unie a Británie. Představitelé obou stran vyjádřili zájem dále úzce spolupracovat na základě společných zájmů, hodnot a priorit. A tam kde bývá vůle, najde se obvykle i cesta. Příležitostí a testem spolupráce v novém rámci bude např. summit velkých ekonomik G7, nebo další kolo globálních jednání o klimatu COP26. Obě akce se mají letos konat v Británii.
Autor je zástupce velvyslance ČR ve Spojeném království.
