Je tomu více než deset let, co Viktor Orbán v čele vlády Fideszu a KDNP začal realizovat postupný přerod Maďarska z někdejšího středoevropského šampiona v postkomunistické tranzici v „neliberální demokracii“. Během této doby došlo k několika změnám maďarské ústavy v duchu posílení důrazu na křesťanské a nacionalistické hodnoty, ale také k omezení svobody médií, změnám volebního zákona výhodným pro vládnoucí stranu, značnému prorůstání obchodních zájmů blízkých Orbánovi do státních struktur, k mohutné a dlouhodobé kampani proti migraci, k omezení prostoru fungování občanské společnosti a v neposlední řadě ke konfliktům maďarské vlády s institucemi Evropské unie (řízení u Soudního dvora EU, spuštění mechanismu podle čl. 7 Smlouvy o EU o porušení základních hodnot EU). Nutno dodat, že vláda Fideszu a KDNP si dokázala připsat hospodářské úspěchy a díky nim (a neschopné opozici spolu s přispěním změn volebního zákona) strana obhájila volební vítězství i v letech 2014, 2018 a podle dosavadních průzkumů se jí to podaří i v parlamentních volbách příští rok.

Diskuse se v průběhu minulé dekády vedla nejen o tom, zda rétorika i politika Fideszu nadále souzní s hodnotami EU jako takové, nýbrž i Evropské lidové strany (mezi jejímiž členy Fidesz prozatím zůstává), respektive lidovecké frakce v Evropském parlamentu, v jejíchž lavicích poslanci a poslankyně doposud zasedali.

Přístup EPP i lidovecké parlamentní frakce byl dosud velmi liknavý. Kromě víceméně bezzubého napomínání bylo nejzásadnějším krokem, k němuž se Evropská lidová strana za deset let odhodlala, pozastavení členství Fideszu v EPP. Téma bylo ve skupině i straně diskutováno opakovaně a široce a odhalilo značné rozpory v názoru na to, co je ještě s lidoveckými hodnotami slučitelné a co již ne. Argumentem pro udržení Fideszu v lidoveckých evropských strukturách bylo i to, že tak bude možné ho „socializovat“ a mírnit. Nepodstatný nebyl ani názor, že 12 poslanců zvolených za Fidesz a hlasujících v souladu s pokyny skupiny představuje výhodnou směnu za přimhouření oka nad některými pozicemi a rétorikou strany. Shoda na přístupu k Fideszu nicméně nepanovala, a to třeba ani v početně největší delegaci německé CDU/CSU. Kritické byly tradičně postoje členských stran z Beneluxu, Polska či Švédska. Názor českých europoslanců v EPP rovněž nebyl jednotný – kriticky se k členství Fideszu vyjadřoval Luděk Niedermayer za TOP 09, shovívavější postoj měli lidovci.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital