Nejvyšší představitelé 27 členských států Evropské unie sblížili na neformální schůzi v Praze své postoje ke snížení cen zemního plynu a dalším nástrojům, kterými chtějí na evropské úrovni řešit energetickou krizi. Probrali řadu postupů a jejich variant a pověřili Evropskou komisi, aby je rozpracovala tak, že budou hotovy k politickému schválení na řádném summitu za dva týdny v Bruselu. Pražské rokování, nespoutané potřebou dospět k formálnímu usnesení podporovanému všemi, tak splnilo svůj účel, protože umožnilo odstranit některá nedorozumění, obrousit hrany a vysvětlit nejasnosti.
Právě to bylo hodně zapotřebí. V posledních týdnech a zejména ve dnech těsně před summitem se nakupila řada názorů, stanovisek a požadavků ohledně „zastropování cen plynu“, že přestávalo být jasné, co tímto termínem kdo míní, co si pod ním představuje a o čem vlastně mluví. Jedni prosazovali „strop“ podle „iberského vzoru“ (Španělsko, Portugalsko), tedy omezený na plyn určený ke spalování pro výrobu elektřiny. Dalším šlo o veškerý plyn, tedy i ten pro vytápění domácností a pro průmysl. Někteří měli na mysli pouze plyn přicházející potrubím, zatímco ještě další mluvili pouze o zkapalněném plynu (LNG). Patnáct vlád v dopise požádalo, aby se EU zastropováním cen plynu zabývala. Další, v čele s Německem, to odmítaly.
Z tiskové konference po skončení dnešní schůze vyplynulo, že „částečné zastropování cen plynu“ zůstalo na stole, ovšem pouze pro plyn určený k výrobě elektřiny a pouze jako poslední ze tří priorit, které vyjmenoval předseda Evropské rady Charles Michel. Na prvním místě uvedl úspory energií, tedy v případě plynu za rámec toho, na čem se členské země domluvily koncem července. Následovala „bezpečnost dodávek“ plynu, tedy jeho zajištění „společnými nákupy prostřednictvím EU“, a to tak, aby se na jaře zase rychle naplnily plynové zásobníky. Teprve poté zmínil „sdílenou vůli přikročit ke snížení cen“ zemního plynu.
Německo i komise dosud argumentovaly, že stanovení pevné ceny by odradilo vývozce dodávat plyn do EU a radši by ho výhodněji prodali jinde. Argumentace proti tomu zněla, že cena v EU je už dnes beztak podstatně vyšší než v Asii, takže by stačilo ji pružně zafixovat tak, aby byla pořád poněkud vyšší než ta, za niž se prodává jinde ve světě. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila, že navrhne „koridory pro dovoz plynu za rozumné ceny“, o kterých se jedná například s Norskem. Připraví také systém společných nákupů pro členské země, při kterých bude EU dosahovat nejlepších cen. Neuvedla však, podle jakého klíče by se měl takto nakoupený plyn rozdělovat.
Na kritiku, že si EU počíná pomalu, odpověděla šéfka komise čísly – podíl ruského plynu na spotřebě v unii klesl od jara ze 40 procent na sedm a půl procenta. Zásobníky jsou před zimou plné z 90 procent, což je o 15 procent víc než loni. Domluvilo se zdanění nadměrných zisků elektrárenských a ropných společností. Komise připravuje sérii výše zmíněných návrhů, které budou záhy k dispozici. Taková reforma trhu s elektřinou, která by zcela oddělila její cenu od ceny plynu, je však mimořádně složitá a komise s ní přijde až na začátku příštího roku.
