Společný nákup munice pro ukrajinskou armádu měl být letos na jaře mistrovským kouskem Evropské unie v seznamu jejích aktivit na podporu budoucí ukrajinské ofenzívy. Místo toho se stal předmětem svárů a hašteření. Ke kompromisu nedospěla ani pondělní schůze ministrů zahraničí sedmadvacítky, ačkoliv si mnozí slibovali úspěch. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell na závěrečné tiskové konferenci optimisticky předpověděl, že se rozpory povede záhy uhladit a že dohoda o společném nákupu munice pro Ukrajinu bude uzavřena „během několika dní“.
Většina členských států souhlasí s tím, aby se miliarda eur, kterou EU na společný nákup munice vyčlenila, investovala co nejrychleji do dostupných nábojů a granátů bez ohledu na to, kde se vyrábějí. Šlo by tedy objednat a zaplatit i munici vyráběnou mimo EU.
Tento postoj sdílí podle ministra zahraničí Jana Lipavského i Česko. Naopak Francie a několik dalších zemí dosud naléhaly, aby se dala přednost evropským zbrojovkám. Nikdo ale zatím nezveřejnil přesný odhad evropských výrobních kapacit, takže není jasné, zda jde opravdu o praktický problém, nebo o teoretickou debatu.
Borrell v pondělí zdůraznil, že se připravuje nejen sama dohoda, ale i její praktické naplnění. Z jeho slov lze optimisticky usuzovat, že EU, tedy zřejmě Evropská komise, souběžně s politickým dohadováním už připravuje kontrakty s konkrétními výrobci. „Překrývá se to,“ řekl Borrell doslova.
Na Ukrajinu podle něj zatím proudí aspoň dělostřelecká munice, kterou poskytují jednotlivé členské státy. Faktury pak posílají do Bruselu. Na tuto formu pomoci byla určena také miliarda eur; podle Borrella vlády členských zemí nárokují už 600 milionů.
