Nejvyšší představitelé 27 členských zemí Evropské unie se hluboko do noci na dnešek radili, jak co nejcitelněji postihnout Rusko za jeho invazi na Ukrajinu a co nejúčinněji pomoct napadené zemi. Schválili ostré komuniké, ve kterém odsoudili použití brutální síly Ruskem a dali najevo své znechucení a zděšení. Mimo jiné potvrdili, že demokratická Ukrajina má (kdesi) v budoucnu své místo v rámci Evropské unie. Schválili další balík protiruských sankcí, které ve střednědobém výhledu nepochybně výrazně poškodí ruskou ekonomiku. Nikdo z premiérů a prezidentů kolem stolu v Bruselu si však nedělal iluze, že by výsledky tohoto sezení mohly nějak otřást odhodláním Vladimira Putina pokračovat v útoku na Ukrajinu a ve snaze odstranit demokratický režim v Kyjevě.
Od začátku se vědělo, že se Západ nepokusí zastavit Putina vojenskou silou; o něčem takovém se ani nejednalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připojený k summitu online si přesto neodpustil trpké konstatování, že jeho země čelí agresi sama a že jí proti útočníkovi nikdo nepomáhá a nepomůže. Jeho naléhání na pozadí situace, kdy se ruské jednotky přiblížily na 30 kilometrů ke Kyjevu se zjevným úmyslem dobýt hlavní město, svrhnout vládu a dosadit Kremlu nakloněný režim, zůstane v paměti jako silný okamžik solidarity, ale také bezmoci. Evropští státníci jsou si velmi dobře vědomi toho, co ve čtvrtek zopakoval americký prezident Joe Biden – že ozbrojená konfrontace mezi ruskými silami a NATO by znamenala světovou válku.
