Kde brát peníze? Unii se připomnělo letité dilema a Evropský parlament si prosadil svou

Vít Havelka

Když se minulý týden vyjednavači Evropského parlamentu a členských států shodli na podobě nového unijního rozpočtu pro roky 2021–27, připomnělo se letité dilema, kde brát peníze. Součástí balíčku je nakonec i postupné zavádění vlastních zdrojů EU, díky čemuž se Unie v budoucnu mám stát více finančně nezávislá na členských státech.

Spory o zdroje rozpočtu EU jsou staré jako evropská integrace sama. Od vzniku voleného Evropského parlamentu a získání pravomoci spolurozhodovat o dlouhodobém evropském rozpočtu docházelo ke střetům mezi ním a členskými státy. Vlády chtěly držet zdroje v podobě národních příspěvků. Evropský parlament zase usiloval o to, aby co největší část pokryly zdroje nezávislé na členských státech.

Všichni si totiž uvědomovali, že platí jednoduchá rovnice – kdo platí, ten také rozhoduje o tom, jak se peníze použijí. Pro státy jsou členské příspěvky vhodnou metodou, jak držet EU v politické rovině pod kontrolou. Evropský parlament zase prosazuje přesně opačný přístup, protože mu dává větší vyjednávací sílu.

Za oponou saúdsko-izraelského sbližování: pojítkem je Írán i pragmatismus korunního prince

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital