Kdysi mocná polská strana skomírá. Nedokázala využít nahrávky na smeč a marně hledá recept na cestu z krize

Kdysi mocná Občanská Platforma (PO), která v letech 2007–2015 vládla Polsku, je v krizi. Ještě loni v létě dokázal její prezidentský kandidát získat přes 10 milionů hlasů a neměl daleko k výhře nad úřadujícím prezidentem Andrzejem Dudou. V poslední době je ale natolik bezradná, že ji v preferencích předstíhá hnutí neúspěšného prezidentského kandidáta Szymona Hołowni Polsko 2050. Ve třech nedávných průzkumech se propadla dokonce pod 15 % až k úrovni, na které se dlouhodobě pohybuje polská levice a v jednom z nich zaznamenala vůbec nejnižší podporu v historii.

PO se potýká se třemi základními problémy, kvůli kterým se jí dlouhodobě nedaří prosadit proti vládnoucímu Právu a spravedlnosti (PiS). K nim patří to, že strana svým způsobem žije minulostí a není schopná reflektovat změny ve společnosti, ve vedení jí chybí charizmatičtí lídři a nedokáže nabídnout výraznější pozitivní agendu. Problémy se s PO táhnou už delší dobu, ale propad dlouho nebyl tak výrazný, protože jí mezi opozicí chyběla výraznější konkurence. Pokud už se nějaká objevila, jako například strana Moderní (Nowoczesna), která se v roce 2015 dostala do Sejmu, podařilo se jí Občanskou platformu poměrně rychle zneutralizovat vytvořením společné Občanské koalice. V momentě, kdy se objevil výrazně silnější vyzývatel v podobě Szymona Hołowni, už se ale slabost PO projevila naplno.

Velká krize Občanské platformy byla velmi jasně vidět už loni při prezidentských volbách. Ty se původně měly konat v květnu a PO do nich nominovala jako svou kandidátku nevýraznou Małgorzatu Kidawu-Błońskou, která v průzkumech zoufale propadala především na úkor Hołowni a dokonce i předsedy lidovců Władysława Kosiniaka-Kamysze. Polští lidovci se přitom dlouhodobě pohybují na hranici vstupu do Sejmu. Čest strany tak zachránila jen první vlna koronavirové pandemie, kvůli které se volby posunuly na pozdější termín na přelomu června a července. PO tak mohla vyměnit kandidáty a definitivně nominovat relativně mladého a charismatického primátora Varšavy Rafała Trzaskowského, který nakonec s výsledkem 48,97 % jen těsně neporazil Andrzeje Dudu.

Jenže PO nedokázala tento impuls využít a místo toho, aby posílila, začala se naopak pomalu pod tlakem konkurence propadat. Rafał Trzaskowski po volbách zapadl a z jeho ohlášené nové iniciativy nakonec nebylo nic. Ve vedení strany zůstal nevýrazný Borys Budka, který v roce 2020 nahradil podobně necharismatického Grzegorze Schetynu a rétoricky strana působí, jako kdyby se zasekla na začátku minulé a v předminulé dekádě. Určitým paradoxem je, že ačkoliv je Budka o šest let mladší než Trzaskowski, primátor Varšavy působí mnohem svěžejším a mladším dojmem. Přitom měla PO vynikající příležitosti k tomu, aby si svoji pozici upevnila. Poté, co PiS loni na podzim odpálil politickou bombu v podobě zpřísnění potratového zákona, se vládnoucí straně výrazně propadly preference a svou ztrátu dodnes nedokázala dohnat.

Do karet opozici hrála i nepříliš zvládnutá pandemie koronaviru. Polsko totiž mělo podle údajů Eurostatu v roce 2020 vůbec největší procento nadměrných úmrtí v celé EU a v této smutné statistice o malý kousek překonalo i druhé Česko. Typicky v otázce potratů ale PO dlouho lavírovala, ve vnitrostranické diskusi toto téma budilo velké kontroverze a nebyla schopná se k němu několik měsíců jasně vyjádřit. Podle průzkumu veřejného mínění z loňského prosince přitom liberalizaci práva na stejnou úroveň jako v ČR podporovalo 90 % voličů strany. A podobné je to i u jiných společenských témat, jako jsou například práva LGBT komunity. Zatímco pro řadu vlivných straníků (např. bývalou hvězdu PO a exministra zahraničí Radosława Sikorského) se jedná o velmi kontroverzní témata, voliči strany s nimi nemají příliš problém. Stejnopohlavní manželství jich totiž podporovalo už na začátku roku 2019 přes 60 % a zavedení nějaké formy registrovaného partnerství dokonce více než 80 %.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • V čem Občanská platforma zásadně zaostává za vládnoucí PiS?
  • Proč se jí nedaří oslovovat voliče?
  • A kdo z polské opozice má větší „drajv“?
sinfin.digital