Komise apeluje na vlády: začněte konečně řešit situaci Romů

 FOTO: Cestavon.sk

Karel Barták

07. 10. 2020 • 15:33
Evropská komise přišla tento týden s dalším obsáhlým dokumentem, který zevrubně mapuje postavení romských menšin v členských zemích, konstatuje, že je nadále neutěšená, a žádá vlády, aby ji napravily. „Je zapotřebí, aby se vlády pevněji zavázaly řešit pokračující diskriminaci a aby zlepšily začlenění Romů do vzdělání, zaměstnání, péče o zdraví a bydlení,“ píše se ve zprávě, která po schválení míří do členských zemí a Evropského parlamentu.

Komise navrhuje, aby se vlády zavázaly splnit do roku 2030 sedm cílů, tři plošné a čtyři sektorové. Předkládá také dlouhý seznam ukazatelů, podle kterých by se měl měřit pokrok (či jeho absence) při dosahování těchto met. Novinkou jsou právě čísla – komise určuje, jakých hodnot má být dosaženo. Vychází při tom z šetření Evropské agentury pro základní práva (FRA) i z konzultací s vládami členských zemí, s nevládními organizacemi a z průzkumů provedených přímo v romských společenstvích. 

Tak například se do roku 2030 má aspoň o polovinu snížit počet Romů, kteří zažívají diskriminaci v každodenním životě, a aspoň o třetinu počet lidí, kteří si nepřejí mít romské sousedy. Dnes vedle nich nechce žít asi 40 procent většinové populace. Rozdíl mezi průměrnou délkou života obecné a romské populace se má snížit o polovinu, stejně jako rozdíl v účasti dětí na předškolním vzdělávání. Podobné ambiciózní cíle vytyčuje komise pro potírání chudoby Romů, pro bydlení, zdravotní péči či základní vzdělávání. Například počet romských dětí, které chodí do segregovaných škol nebo tříd, má klesnout o polovinu. A 95 procent Romů by mělo mít přístup k pitné vodě.

Členské státy mají podle komise podporovat účast Romů na politickém životě, nabádat je, aby se registrovali jako voliči, ba kandidovali do veřejných funkcí. Nemají se bát hlásit případy rasových útoků či diskriminace – v současnosti se k tomu odhodlá sotva 16 procent obětí takových útoků. Mají také pomáhat nevládním organizacím, které se zabývají romskými komunitami, a spolupracovat s nimi při mapování problémů a potřeb těchto komunit. 

Právě v tomto místě součinnosti spočívá jeden z problémů, jak jsou vnímány z Bruselu. EU nabízí velmi slušné peníze na projekty ve prospěch romské menšiny, plynoucí zejména z Evropského sociálního fondu. Nebývá však snadné uzavřené romské komunity na Slovensku, v Bulharsku nebo v Maďarsku do těchto aktivit zapojit. A pokud se to již prostřednictvím nevládních organizací povede, bývá obtížné na výsledky navázat a těžit z nich dlouhodobě.

V Evropské unii žije asi polovina z 12–13 milionů evropských Romů a jsou tak její nejpočetnější etnickou menšinou. Komise poukazuje na to, že všechny unijní státy sdílejí legislativu, která zakazuje jakoukoli diskriminaci menšin, a přesto se postavení Romů zlepšuje jen velmi pomalu, nebo vůbec ne. Přes 40 procent z nich zažilo v posledních pěti letech projevy diskriminace. Hrozbě chudoby čelí 85 procent romských dětí, o 65 procent víc, než v běžné populaci. A 62 procent mladých Romů není ani ve škole, ani v práci – ve srovnání s 10 procenty pro celou společnost. 

Jsou to čísla, ke kterým přispívá i situace v Česku. Podle poslední národní zprávy o stavu romské menšiny žije ve vyloučení polovina z 240 tisíc „českých“ Romů, jejichž situace se rok od roku zhoršuje. Přesto se tato problematika před krajskými volbami nijak do popředí nedostala, a to ani v Ústeckém či Karlovarském kraji, kde je kolem vyloučených lokalit největší napětí.

Evropská komise má mandát od členských států, aby se romské problematice věnovala. Rámcová strategie předložená tento týden navazuje na podobný dokument z roku 2010, který zůstal do značné míry nesplněn. Napřesrok předloží členské státy komisi své národní strategie, jak hodlají ohledně romské menšiny dál postupovat. Komise je vyhodnotí a v roce 2023 vydá na jejich základě zprávu, která se pak bude aktualizovat každé dva roky. Není to mnoho, ale vlády zejména těch zemí, kde žije významná romská menšina, jsou aspoň pod tímto neustálým vnějším tlakem, aby se této otázce věnovaly – když už tlak nepřichází zevnitř jejich vlastní společnosti.

SDÍLET