Evropská komise přišla tento týden s dalším obsáhlým dokumentem, který zevrubně mapuje postavení romských menšin v členských zemích, konstatuje, že je nadále neutěšená, a žádá vlády, aby ji napravily. „Je zapotřebí, aby se vlády pevněji zavázaly řešit pokračující diskriminaci a aby zlepšily začlenění Romů do vzdělání, zaměstnání, péče o zdraví a bydlení,“ píše se ve zprávě, která po schválení míří do členských zemí a Evropského parlamentu.
Komise navrhuje, aby se vlády zavázaly splnit do roku 2030 sedm cílů, tři plošné a čtyři sektorové. Předkládá také dlouhý seznam ukazatelů, podle kterých by se měl měřit pokrok (či jeho absence) při dosahování těchto met. Novinkou jsou právě čísla – komise určuje, jakých hodnot má být dosaženo. Vychází při tom z šetření Evropské agentury pro základní práva (FRA) i z konzultací s vládami členských zemí, s nevládními organizacemi a z průzkumů provedených přímo v romských společenstvích.
Tak například se do roku 2030 má aspoň o polovinu snížit počet Romů, kteří zažívají diskriminaci v každodenním životě, a aspoň o třetinu počet lidí, kteří si nepřejí mít romské sousedy. Dnes vedle nich nechce žít asi 40 procent většinové populace. Rozdíl mezi průměrnou délkou života obecné a romské populace se má snížit o polovinu, stejně jako rozdíl v účasti dětí na předškolním vzdělávání. Podobné ambiciózní cíle vytyčuje komise pro potírání chudoby Romů, pro bydlení, zdravotní péči či základní vzdělávání. Například počet romských dětí, které chodí do segregovaných škol nebo tříd, má klesnout o polovinu. A 95 procent Romů by mělo mít přístup k pitné vodě.
