„Naléhavě potřebujeme urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín a také samotné očkování,“ píše se v prohlášení, které na závěr čtvrteční videoschůze schválili nejvyšší představitelé 27 členských zemí Evropské unie. Konstatovali, že očkování ve všech zemích unie sice běží, ale sanitární situace v řadě z nich je nadále znepokojivá a celkově ji komplikuje nepředvídatelný výskyt nových mutací koronaviru. Zdůraznili také, že na vnitřních hranicích, tedy mezi členskými zeměmi EU, je třeba bránit „nikoli nezbytnému“ cestování, ale na druhé straně neklást žádné překážky volnému pohybu zboží.
Situace je nadále vážná, je tedy třeba pokračovat v omezeních a restrikcích, a zároveň čím dál tím víc tlačit na výrobu vakcín – to je hlavní poselství dokumentu, který neobsahuje žádné převratné či nečekané novinky. Evropská komise čelila nepříjemným otázkám také proto, že neměla pro znepokojené premiéry žádné zásadně nové zprávy. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová informovala, že od prosince do nadcházející neděle bude do členských zemí dodáno 50 milionů dávek vakcín. Podáno jich zatím bylo 29 milionů, což se rovná osmi procentům dospělého obyvatelstva. V následujících týdnech výroba poroste. „Společnosti musí zajistit předvídatelnost výroby a respektovat dojednané dodací lhůty,“ stojí v prohlášení.
Tato výzva je adresována především britsko-švédské společnosti AstraZeneca, která od začátku neplní své závazky vůči EU a vede s ní spory i prostřednictvím médií. Krom toho se její vakcína od počátku zdiskreditovala tím, že ji velké země jako Německo či Francie nedoporučily pro starší obyvatelstvo, což vedlo k jejímu odmítání a v některých zemích i k hromadění vakcín ve skladech. Podle von der Leyenové není přitom důvod k obavám; vakcína je bezpečná a účinná. Bez jejího nasazení by se sotva podařilo splnit stále platný plán naočkovat do konce léta 70 procent dospělého obyvatelstva EU.
Mluvilo se také o tom, že země jako Česká republika (neveřejně) či Slovensko (veřejně) žádají kolegy v EU o pomoc s dodávkami vakcín, jak informovaly ve čtvrtek Hospodářské noviny. Francouzský premiér Emmanuel Macron, jehož země na tyto žádosti reagovala pozitivně, podle serveru Politico vyložil, že to bylo způsobeno počáteční nedůvěrou v účinnost vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna, kterých tyto země objednaly jen málo. „Věřím v solidaritu, ale je na komisi, aby navrhla udržitelný mechanismus, který zajistí průzračnost a viditelnost,“ uvedl.
Členové Evropské rady podpořili snahu Evropské komise pomáhat soukromým farmaceutickým firmám zvyšovat jejich kapacitu pro výrobu vakcín a také přizpůsobovat vývoj a výrobu novým mutacím. Von der Leyenová upozornila, že „britská“ mutace se vyskytuje ve 26 členských státech, „jihoafrická“ ve 14 a „brazilská“ v sedmi ze sedmadvaceti států EU. Šéfka unijní exekutivy také oznámila, že Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) dostalo dalších 200 milionů eur na zkoumání změn v chování koronaviru, jeho dalších mutací a zejména na přizpůsobování očkovacích látek, aby byly vůči těmto změnám nadále účinné. Přivítala rovněž výzvu Evropské rady, aby komise více podněcovala výrobce vakcín ke vzájemné spolupráci a pomáhala usnadnit dodávky surovin potřebných pro jejich výrobu.
