KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Čekalo se to a stalo se to. Dva dny po drtivém volebním vítězství maďarského premiéra Viktora Orbána oznámila Evropská komise, že proti jeho vládě zahajuje proceduru pro porušování zásad vlády práva. Na jejím konci mohou být velmi tvrdá rozhodnutí, která odstřihnou Maďarsko od většiny evropských dotací. Je to skutečně dramatická situace; Orbánovo „kverulantství“ už není jen zlobením, je to vážně míněná vnitřní sabotáž evropského soustrojí, kterou ostatní členové nemohou a doufejme nemíní připustit.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová oznámila toto rozhodnutí v úterý na plénu Evropského parlamentu (EP) a dočkala se ohlušujícího potlesku. Dvě třetiny europoslanců už dávno požadovaly, aby komise nový nástroj proti Maďarsku (a, méně naléhavě, také vůči Polsku) použila. Byl sice schválen na schůzi Evropské rady už v prosinci 2020, ale platila jakási gentlemanská dohoda, že se počká, až Evropský soudní dvůr (ESD) odpoví na žaloby, jež proti tomuto rozhodnutí podaly vlády Polska a Maďarska. ESD tyto žaloby v únoru zamítl. Komise se pak rozhodla ještě čekat na výsledek maďarských voleb. EP ji dokonce žaloval u evropského soudu za nečinnost.
Komise rozhodnutí notifikovala členským státům a samozřejmě také Maďarsku. Učinila tak po zevrubné analýze jeho odpovědí na dopis z loňského listopadu, ve kterém se tázala na řadu okolností souvisejících s podezřeními, že Maďarsko nedodržuje zásady právního státu a poškozuje tím evropský rozpočet. Z vývoje událostí lze soudit, že ji maďarská odpověď neuspokojila. Von der Leyenová v parlamentu mluvila hlavně o korupci. Orbán a špičky jeho strany Fidesz čelí už řadu let obviněním, že nejen prostřednictvím na míru šitých zákonů si usurpují politickou moc, ale také že v tomto 12 let trvajícím „systému jedné strany“ pohádkově bohatnou, zejména z čachrování s veřejnými zakázkami, včetně těch financovaných z evropských fondů.
V první reakci maďarský ministr Gergely Gulyás komisi vyčetl, že „trestá maďarské voliče za vyjádření jejich názoru, který není po chuti Bruselu“. Sám premiér ve výčtu maďarských nepřátel v projevu po oznámení volebních výsledků uvedl na čestném místě „bruselské byrokraty“. Z těchto výroků je zřejmé, že Orbánovi narostla křídla a že se nebude rozpakovat dál vyostřovat vztahy s EU. Bude přitom nadále spoléhat na to, že těžkopádná evropská administrativa nebude schopna rychle vyplodit závěry z šetření a že evropské lpění na právu mu poskytne dostatečné možnosti se bránit. Jakékoli rozhodnutí o tom, že Maďarsko přijde o evropské peníze, musí totiž být založeno na dokázání příčinné souvislosti mezi tím kterým porušením zásad vlády práva a poškozením rozpočtu EU.
Renomovaný maďarský novinář a analytik Gyorgy Foris nesdílí naději, že pragmatický Orbán hodí po volbách zpátečku a poněkud sleví ze své konfrontace, když má na další čtyři roky vystaráno. Že se umoudří, protože nutně potřebuje evropské peníze; že jaksi otočí list, k úlevě všech ostatních členů unie. „Domnívám se, že souboj mezi Orbánovou vládou na jedné a institucemi EU a většinou jejích členských zemí na druhé straně už dosáhl bodu, odkud není návratu. Logika spirály a eskalace bude pokračovat,“ řekl pro INFO.CZ.
