V posledním březnovém týdnu odstartovala kampaň před volbami do skotského parlamentu, které se mají uskutečnit 6. května 2021. Skotsko je součástí Spojeného království, ale od nastartování tzv. procesu devoluce za vlády nových labouristů (New Labour) Tonyho Blaira v devadesátých letech minulého století chodí Skotové k volbám do svého zemského parlamentu. Samostatná parlamentní shromáždění mají také ve Walesu a v Severním Irsku, i když míra autonomie u nich není tak rozsáhlá jako ve Skotsku. Všichni spolu s obyvateli Anglie pak volí také v celostátních volbách do Westminsteru v Londýně. Zemské volby však v nejlidnatější Anglii nejsou a veřejné věci zde vedle obecních zastupitelstev spravuje již jen centrální vláda v Londýně.
Volby do skotského parlamentu mají tedy v zásadě charakter regionálních voleb. Přesto si získávají značnou pozornost i za hranicemi ostrovního království. Výsledek voleb totiž může být významným impulzem pro obnovení snahy o druhé referendum o skotské nezávislosti. Případná skotská samostatnost by pak vyvolala nejen potřebu překreslit mapy, ale mohla by být i roznětkou pro separatistická hnutí jinde v Evropě. Mezi hlavní témata předvolební kampaně patří vedle úsilí o další referendum o skotské nezávislosti také způsob, jak Skotsko přistoupí k ekonomické obnově po pandemii COVID-19. Pro skotské nacionalisty by nejlepší cesta k ekonomickému růstu vedla přes nezávislost a uvolnění rukou k samostatnému rozhodování z Edinburghu. Většina ostatních politických stran ve Skotsku je proti tomuto scénáři a poukazuje na to, že zvláště v postcovidové době napjatých veřejných rozpočtů nedává skotská nezávislost příliš ekonomického smyslu.
V květnových volbách tak půjde zejména o to, zda si Skotská národní strana udrží pozici hegemona politické scény a získá takové zastoupení, které ji nadále udrží ve vládě, a to buď samostatně, nebo s podporou skotských zelených, kteří nacionalisty v posledních čtyřech letech ve vládě podporovali. Za zachování Spojeného království ve stávajících hranicích pak jsou všechny skotské odnože celostátních politických stran, tedy jak skotští konzervativci, tak skotští labouristé a liberální demokraté. Skotové ale tradičně volí spíše politické strany na levé straně politického spektra. První a druhé volby do skotského parlamentu vyhráli v letech 1999 a 2004 labouristé, kteří v té době vládli i na celostátní úrovni. Zatímco na celostátní úrovni vedl propad popularity labouristů v roce 2010 k předání moci koalici složené z konzervativců Davida Camerona s liberálními demokraty, ve volbách do skotského parlamentu byli labouristé těsně poraženi již v roce 2007. Vítězství nad nimi ale nezaznamenaly konzervativně liberální strany, nýbrž v pravolevém spektru labouristům poměrně blízká Skotská národní strana. Tu vedle touhy po skotské nezávislosti charakterizuje především snaha budovat Skotsko podle ekonomického modelu skandinávských zemí, tedy jako zemi s vysokou mírou zdanění a vysokou mírou bezplatných kvalitních veřejných služeb.
