Po nedávném převzetí většiny polských regionálních deníků státní petrochemickou firmou PKN Orlen panovala v Polsku obava z toho, že si vláda Práva a spravedlnosti (PiS) chce podle maďarského vzoru podřídit další média. Po zkušenostech s tím, jak brutálně PiS ovládl veřejnoprávní televizi TVP a polský rozhlas, byly tyto obavy opodstatněné. Sám šéf PKN Orlen Daniel Obajtek se sice dušoval, že k žádným personálním změnám v denících nedojde, ale tento slib vzal velmi rychle za své.
Není tajemstvím, že na vládě nezávislá polská média jsou dlouhodobě trnem v oku vedení PiS, které už dlouho mluví o nutnosti „dekoncentrace“ médií a „repolonizace“ především těch, která mají německé majitele. Jedním z prvních kroků nové vlády čerstvě po parlamentních volbách ještě na konci roku 2015 proto byla novelizace mediálního zákona a zřízení takzvané Rady národních médií, čímž PiS fakticky získal plnou kontrolu nad polskými veřejnoprávními médii. Především televize TVP pod vedením ředitele Jacka Kurského se postupně proměnila v jednostrannou vládní propagandu, která mnohdy vzbuzuje rozpaky i u příznivců PiS. To neznamená, že by jiná média nebyla aktivistická. Výrazná ideová orientace jednotlivých médií má v Polsku dlouhou tradici a dlouhodobě je například běžné, že média radí koho volit ve volbách. Stále v nich ale fungují novinářské standardy, což se nyní o veřejnoprávních médiích říci nedá.
Skvělým příkladem je „zpravodajství“ před loňskými prezidentskými volbami, kdy TVP zcela nepokrytě podporovala vládního kandidáta Andrzeje Dudu. Nejednou byla také přistižena při otevřených manipulacích, jako když například loni ilustrovala havárii varšavské čističky odpadních vod Czajka obrázky ze soutoku řek Narev a Visla, na kterých měla být vidět hnědá znečištěná voda ve Visle v kontrastu ke druhé řece. Jenže ve skutečnosti se jednalo o fotografie z roku 2015 a zcela přirozený jev, který se na tomto místě vyskytuje pravidelně. Proslulé jsou také manipulativní informační pásky v televizním zpravodajství, které bývají emocionálně zabarvené a velmi často útočí na opozici či kohokoliv, kdo je zrovna v nelibosti vlády.
V tomto směru symptomatická byla i loňská aféra kolem třetího programu polského rozhlasu (tzv. Trójka), který byl už od dob komunismu známý svou vysokou úrovní a oblíbený mezi polskými intelektuály. Loni v květnu se na prvním místě hitparády Trójki objevila píseň „Tvá bolest je lepší než má“ zpěváka Kazika Staszewského o tom, jak Jarosław Kaczyński navštívil hřbitov s pomníkem a hroby obětí letecké katastrofy u Smolensku v době, kdy byly hřbitovy pro normální smrtelníky zavřené. Hned druhý den byla píseň odstraněna z webu rozhlasu a následně jeho vedení informovalo, že hlasování anulovalo, v reakci na což stanici opustila celá řada dlouholetých novinářů a nakonec došlo i k výměně jejího ředitele. To vše vyústilo v rekordní propad poslechovosti Trójki. V podstatě podobný problém má i TVP, která je nyní Poláky podle průzkumů veřejného mínění hodnocena vůbec nejhůře v historii.
