Přijetí sankcí vůči Turecku je výstražný signál. Co čeká klíčové vztahy EU s Ankarou?

Žiga Faktor

KOMENTÁŘ | Ve stínu vyjednávání o budoucím evropském rozpočtu se státy EU shodly na dalším postupu vůči Turecku a jeho průzkumným aktivitám ve Středozemním moři. Hlavním výsledkem této dohody je uvalení finančních sankcí na těžařské společnosti a jednotlivce zapojené do průzkumu. Návrhy Řecka a dalších států, které prosazovaly výraznější ekonomické postihy, byly prozatím vynechány.

Jsme tedy svědky dalšího kompromisu mezi státy, které se zasazují o tvrdší postoj k Turecku spojený s rozsáhlejšími sankcemi, a těmi, které preferují diplomatické řešení. Umírněný postup tyto země hájí tím, že je nezbytné zachovat dobré vztahy s Tureckem, které je pro EU důležitým strategickým partnerem.

Naopak již tradičně je spolu s Řeckem a Kyprem největším zastáncem tvrdšího postupu Francie, která má sama ve Středozemním moři velké ambice a dále je s Tureckem ve sporu i kvůli podpoře rozdílných aktérů v občanské válce v Libyi. Francie například propagovala sankce v oblasti zbrojního průmyslu či obchodu, které by výrazněji dopadly na tureckou ekonomiku.

S výjimkou sankcí vůči některým tureckým představitelům je vyjádření členských států spíše konstruktivní a odráží důležitost vztahů EU s Tureckem. Evropští lídři jsou ochotni jednat o prohloubení spolupráce v otázkách ekonomiky a obchodu či o lepší koordinaci v oblasti migrace a nabízejí také obnovení pravidelných setkání mezi čelními představiteli obou stran. V průběhu příštích měsíců by mělo dojít k mezivládní konferenci, která se bude problematickými vztahy ve Středozemním moři zabývat. Z aktuálního rozhodnutí evropských lídrů také vyplývá, že chtějí další kroky, které mohou formovat vztahy v regionu na roky dopředu, nejprve konzultovat s novou americkou administrativou Joe Bidena.

Zemanův vysněný kanál Dunaj-Odra-Labe mohou zastavit archeologové. Vláda asi zapomněla, že by jejich práce stála miliardy a trvala léta

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital