Evropský parlament vyzval členské státy, aby se vypořádaly s problémem, který představuje maďarské předsednictví v Radě EU od července 2024. V nezávazné rezoluci nenavrhl, co by měly dělat, ale upozornil je, že pokud neučiní nic, budou muset čelit „odpovídajícím opatřením“ ze strany EP. Tato epizoda je logickým pokračováním vleklého sporu mezi institucemi EU a maďarskou vládou Viktora Orbána, obviňovanou z porušování zásad právního státu a vlády práva. Od začátku ruské agrese proti Ukrajině navíc jako jediná narušuje protiruskou jednotu EU. EP ostatně už v minulé rezoluci prohlásil, že Maďarsko již přestalo být demokracií. Dnes toto stanovisko rozvedl a umocnil.
Pro rezoluci hlasovala naprostá většina europoslanců za strany pravého středu, tedy lidovci a liberálové, socialisté a také zelení a krajní levice; těchto pět klubů ji i formálně podpořilo, na rozdíl od dvou pravicových euroskeptických frakcí. Celkově ji podpořilo 442 europoslanců; 144 bylo proti a 33 se zdrželo.
EP nemá žádnou pravomoc ovlivnit pořadí zemí rotujících v čele Rady EU, která si o tom rozhoduje sama. Ačkoli některé členské státy vyjadřují opatrné pochopení pro postoj parlamentu, převládá mezi nimi názor, že by se Maďarům nemělo bránit se své role ujmout. Zástupce předsedajícího Švédska v rozpravě v EP neřekl ani tak, ani tak. Komise se této otázce vyhnula docela.
Radě EU předsedá každých šest měsíců jiný členský stát. Znamená to, že stanoví agendu jednotlivých rezortů, předsedá pravidelným ministerským zasedáním, pracovním skupinám a výborům. Dohaduje společná stanoviska „sedmadvacítky“ a jejím jménem je pak prezentuje vůči dalším institucím a subjektům.
Je to důležitá a obtížná práce, která vyžaduje dlouhou a pečlivou přípravu a při níž se předsedající země významně „zviditelňuje“. Současně se od ní ovšem očekává, že se bude chovat jako nestranný zprostředkovatel, tedy že více než svůj národní zájem bude hájit ten společný evropský. Například české předsednictví ve druhé polovině loňského roku významně uspělo díky vysoké profesionalitě, ale i schopnosti v citlivých věcech upozadit domácí agendu.
Chování maďarské vlády nedává podle většiny europoslanců záruky, že tomu tak bude i ve druhé polovině příštího roku. EU vede s Budapeští dlouhodobé řízení pro nedodržování principů a zásad EU podle článku sedm smlouvy, které se ovšem motá ve slepé uličce, protože jakékoli vyústění vyžaduje jednomyslnost členských zemí.
Na základě jejich rozhodnutí z roku 2021 ovšem unie také zadržuje většinu dotací, které Maďarsku náleží z rozpočtu EU, a celou jeho obálku z postcovidového „fondu obnovy“, celkem necelých 13 miliard eur. Jejich uvolnění je podmiňováno splněním řady požadavků, od posílení nezávislosti justice, přes potírání korupce až po respektování nezávislosti médií.
Delegace EP po nedávné inspekční cestě v Budapešti konstatovala, že se nelepší systematická korupce, diskriminace LGBTQ osob, porušování svobody tisku, šikana nevládních organizací a občanské společnosti. Ačkoli došlo k dílčím zlepšením zejména v oblasti justice, Maďarsko stále neplní žádná z desítek kritérií, která jí EU stanovila pro to, aby opět dosáhlo na evropské dotace. Země se přitom potýká s nejvyšší inflací v EU, klesající životní úrovní a značnými problémy ve školství a zdravotnictví.
Za této situace zajisté nepomáhá, že se Orbánova vláda nedrží společné linie EU vůči ukrajinské válce. Souhlasila sice dosud se všemi „balíčky“ protiruských sankcí, ale často se skřípěním zubů; několikrát vydírala ostatní požadavky na jejich změny nebo zmírnění. Ostentativně zvyšuje nákupy ruského zemního plynu v době, kdy s ním ostatní skoncovali. Nedovoluje dopravu západních zbraní pro bojující Ukrajinu přes své území. Její ministři se ukazují před kamerami se svými ruskými protějšky v Moskvě. A tak dále. Orbán pravidelně ostouzí EU v cílených propagačních kampaních zamířených na domácí voliče.
