Rusové na Ukrajině přitvrzují a přitvrdit bude muset i Evropská unie. Odhodlají se členské státy „tnout do živého“?

Sedmadvacet členských zemí Evropské unie spojuje velmi jasný, zásadní jednotný postoj vůči ruské agresivní válce proti Ukrajině. Usnesení versaillského summitu z konce minulého týdne vstoupí do dějin jako dobrá ukázka této semknuté fronty. Agrese však pokračuje, Rusové na Ukrajině přitvrzují, další země na východě Evropy se bojí ruské rozpínavosti, Severoatlantická aliance mobilizuje. To, co bylo ještě před několika dny přelomové a nebývalé, už dnes nestačí. Na spadnutí je dnes nebo zítra další „balík“ sankcí, ale zároveň se ví, že pokud ani ty nepřimějí ruského diktátora Vladimira Putina operaci zastavit, bude třeba tnout do živého a zavést taková opatření, která budou pro Evropu bolestnější než ta dosavadní.

Summit ve Versailles „zůstane v paměti“, míní předseda Evropské rady Charles Michel. „Evropský projekt může stagnovat někdy celá léta, ale pak přijde okamžik, kdy činíme pozoruhodné kroky kupředu. Děláme to právě teď, pokud jde o evropskou obranu a energetickou závislost,“ řekl v rozhovoru pro belgický list Le Soir. Vypočítal v něm všechna tabu, která v posledních dnech padla na straně EU – například použití rozpočtu unie na nákup zbraní pro třetí zemi – a usoudil, že po mimořádné mobilizaci EU vůči koronavirové pandemii jsme dál svědky mimořádného urychlení a prohloubení evropské jednoty a spolupráce.

Ani slovem se ovšem Michel nezmiňuje o citlivém tématu pokračujících nákupů ruského plynu a ruské ropy, o kterém se ve Versailles přitom hodně mluvilo. Zde jednota názorů nepanuje. Političtí lídři se neshodli ani na podpoře relativně mírného návrhu Evropské komise, aby EU vyhlásila, že dovozy těchto surovin zastaví do pěti let, tedy do roku 2027. Je přitom nabíledni, že právě takový krok by znamenal skutečný šok pro ruskou ekonomiku. Do EU směřuje více než polovina veškerého ruského vývozu plynu a ropy. A rostoucí světové ceny těchto komodit představují skutečnou manu pro ruský rozpočet, z něhož je financována totální válka proti Ukrajině a tedy všechny zločiny, kterých se tam ruská armáda dopouští.

„Na jedné straně se snažíme ruskou ekonomiku shodit ze skály a na druhé jí házíme záchranný pás,“ podotkl k tomu Anders Fogh Rasmussen, bývalý dánský premiér a generální tajemník NATO. „Jediným účinným řešením je úplné zastavení plateb do Ruska,“ napsal v článku pro server Politico. Vyzval EU, aby se připojila ke Spojeným státům, které už dovozy energií z Ruska zakázaly. „Ruskou ekonomiku by to srazilo na kolena.“ Rasmussen si myslí, že cena, kterou by za to Evropa zaplatila, by byla snesitelná a zvládnutelná. „Byla by malá ve srovnání s utrpením ukrajinského lidu, malá ve srovnání se ztrátou svobody, ke které dojde, pokud nebudeme okamžitě jednat.“

sinfin.digital