Setkání euroskeptiků ve Varšavě ukázalo limity jejich celoevropské spolupráce. Každý chce zatím hrát hlavně sám na sebe

Úsměvy a srdečné stisky rukou byly aspoň navenek jediným viditelným výsledkem víkendové sešlosti euroskeptické pravice ve Varšavě. Proklamovaný cíl se nepřiblížil, i tak ale setkání některým politikům přišlo vhod - z osobních důvodů.

Šéf polské vládní strany Jaroslaw Kaczynski a maďarský premiér Viktor Orbán, jediní dva představitelé euroskeptiků, jenž jsou skutečně u moci, se ukázali spolu s šéfkou francouzského Národního sdružení a kandidátkou v dubnových prezidentských volbách Marie Le Penovou či předsedou španělské strany VOX Santiagem Abascalem.

Neúčastí se naopak „blýskl“ šéf italské Ligy Matteo Salvini, zřejmě kvůli tomu, že kolem stolu zasedli zástupci konkurenčního Italského bratrstva. Už tato skutečnosti dokresluje potíže, na které naráží sjednocovací proces euroskeptické pravice.

Podobně jako při posledním setkání letos v létě se lídři těchto stran neposunuli ve Varšavě nikam blíže k ustavení společného klubu v Evropském parlamentu, které by jim přineslo daleko větší vliv a viditelnost. Všechny tyto strany zajisté spojuje hluboká nedůvěra k evropské integraci, důraz na národní svrchovanost, nacionalismus, odpor k migraci, zejména z muslimských zemí, či oslava tradičních hodnot jako jsou rodina či křesťanství.

Řada věcí je ovšem také rozděluje. Za všechny zmiňme pohled na evropské dějiny a zejména vztah k dnešnímu Rusku. Zatímco Orbán, Le Penová nebo Salvini se rádi fotí s prezidentem Vladimirem Putinem a neštítí se ruských peněz, polská vládní strana Právo a spravedlnosti (PiS) je jednoznačně a zatvrzele protiruská.

sinfin.digital