Střety na Blízkém východě zafungovaly jako rozbuška. Německem se přelila vlna antisemitských protestů

Hořící izraelské vlajky, demonstranti provolávající antisemitská hesla, poškozená okna či dveře synagog. Ulice hned několika německých měst budily v minulém týdnu opravdu znepokojivý dojem. Protesty se pak o víkendu například v Berlíně a Kolíně nad Rýnem přelily do početných demonstrací. Došlo k nim v reakci na raketové útoky radikálního hnutí Hamás na izraelské cíle a následné eskalace násilí mezi oběma stranami izraelsko-palestinského konfliktu. Nesouhlas s postupem státu Izrael se na řadě pouličních akcí smísil za účasti protestujících arabského původu s projevy nenávisti vůči židovské komunitě. Dění provázely násilné střety s policí, desítky osob byly zatčeny. V zemi pachatelů holocaustu, která věnuje velkou pozornost vyrovnání se s vlastní minulostí, vyvolávají podobné incidenty přirozeně velkou veřejnou, politickou i mediální odezvu.

„Tyto obrazy jsou nesnesitelné,“ prohlásil například v reakci na víkendové dění předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Pro deník Bild uvedl, že „je přirozeně možné ostře kritizovat politiku Izraele a hlasitě proti ní protestovat“. Pro antisemitismus, nenávist a násilí podle něj nicméně žádná odůvodnění neexistují. Podobně se v minulém týdnu vyjádřil i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier: „Naše ústava garantuje svobodu projevu a právo demonstrovat. Ale ten, kdo v našich ulicích pálí vlajky s Davidovou hvězdou a vykřikuje antisemitská hesla, ten nezneužívá jen právo na protest, ale dopouští se trestných činů, které je třeba stíhat,“ řekl Steinmeier, rovněž v prohlášení pro Bild.

Znepokojení nad aktuálním děním vyjádřil v minulém týdnu v médiích opakovaně i izraelský velvyslanec v Německu Jeremy Issacharoff, který zdůraznil, že konflikt na Blízkém východě nemá nic společného s židovskou komunitou v SRN a vyzval místní úřady k její zesílené ochraně. Po podobných opatřeních volají i prezident Centrální rady Židů v Německu Josef Schuster či pověřenec spolkové vlády pro boj proti antisemitismu Felix Klein.

Tyto požadavky se jeví jako oprávněné nejen v souvislosti s aktuálním děním, ale i s dlouhodobějšími trendy. Spolkové ministerstvo vnitra zaznamenalo i v loňském roce navzdory pandemii koronaviru rostoucí počet antisemitsky motivovaných trestných činů. Jejich počet stoupl oproti roku 2019 o téměř o 16 procent nad 2 351, což je nejvyšší číslo za posledních zhruba 20 let. Více než devět z deseti podobných činů mělo přitom podle ministerstva vnitra pravicově extremistický podtext. Nejinak tomu bylo i v případě útoku ve východoněmeckém městě Halle v říjnu roku 2019, který za poslední léta vyvolal asi největší pozornost. Těžce ozbrojený pachatel se tehdy (naštěstí neúspěšně) pokusil o největším židovském svátku Dni smíření proniknout do zaplněné synagogy. Když se mu to nepodařilo, zastřelil dvě náhodné oběti a další dvě osoby těžce zranil.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co živí antisemitismus v Německu?
  • Kdo nejvíc páchá politicky motivované trestné činy?
  • A jak se k antisemitismu staví většinová společnost?
sinfin.digital