Hořící izraelské vlajky, demonstranti provolávající antisemitská hesla, poškozená okna či dveře synagog. Ulice hned několika německých měst budily v minulém týdnu opravdu znepokojivý dojem. Protesty se pak o víkendu například v Berlíně a Kolíně nad Rýnem přelily do početných demonstrací. Došlo k nim v reakci na raketové útoky radikálního hnutí Hamás na izraelské cíle a následné eskalace násilí mezi oběma stranami izraelsko-palestinského konfliktu. Nesouhlas s postupem státu Izrael se na řadě pouličních akcí smísil za účasti protestujících arabského původu s projevy nenávisti vůči židovské komunitě. Dění provázely násilné střety s policí, desítky osob byly zatčeny. V zemi pachatelů holocaustu, která věnuje velkou pozornost vyrovnání se s vlastní minulostí, vyvolávají podobné incidenty přirozeně velkou veřejnou, politickou i mediální odezvu.
„Tyto obrazy jsou nesnesitelné,“ prohlásil například v reakci na víkendové dění předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Pro deník Bild uvedl, že „je přirozeně možné ostře kritizovat politiku Izraele a hlasitě proti ní protestovat“. Pro antisemitismus, nenávist a násilí podle něj nicméně žádná odůvodnění neexistují. Podobně se v minulém týdnu vyjádřil i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier: „Naše ústava garantuje svobodu projevu a právo demonstrovat. Ale ten, kdo v našich ulicích pálí vlajky s Davidovou hvězdou a vykřikuje antisemitská hesla, ten nezneužívá jen právo na protest, ale dopouští se trestných činů, které je třeba stíhat,“ řekl Steinmeier, rovněž v prohlášení pro Bild.
Znepokojení nad aktuálním děním vyjádřil v minulém týdnu v médiích opakovaně i izraelský velvyslanec v Německu Jeremy Issacharoff, který zdůraznil, že konflikt na Blízkém východě nemá nic společného s židovskou komunitou v SRN a vyzval místní úřady k její zesílené ochraně. Po podobných opatřeních volají i prezident Centrální rady Židů v Německu Josef Schuster či pověřenec spolkové vlády pro boj proti antisemitismu Felix Klein.
Tyto požadavky se jeví jako oprávněné nejen v souvislosti s aktuálním děním, ale i s dlouhodobějšími trendy. Spolkové ministerstvo vnitra zaznamenalo i v loňském roce navzdory pandemii koronaviru rostoucí počet antisemitsky motivovaných trestných činů. Jejich počet stoupl oproti roku 2019 o téměř o 16 procent nad 2 351, což je nejvyšší číslo za posledních zhruba 20 let. Více než devět z deseti podobných činů mělo přitom podle ministerstva vnitra pravicově extremistický podtext. Nejinak tomu bylo i v případě útoku ve východoněmeckém městě Halle v říjnu roku 2019, který za poslední léta vyvolal asi největší pozornost. Těžce ozbrojený pachatel se tehdy (naštěstí neúspěšně) pokusil o největším židovském svátku Dni smíření proniknout do zaplněné synagogy. Když se mu to nepodařilo, zastřelil dvě náhodné oběti a další dvě osoby těžce zranil.
