„Otevřená a upřímná“ výměna názorů se dnes odehrála mezi nejvyššími představiteli Evropské unie a Číny. Aspoň tak to popsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ona a šéf Evropské rady Charles Michel hlavně apelovali na čínské představitele, aby využili svůj vliv na Rusko a zasadili se o ukončení války na Ukrajině. A také aby, když už se nepřipojí k západním sankcím proti Moskvě, nebránili jejich uplatňování a neumožňovali Moskvě jejich obcházení.
Z vrcholné telekonference mezi Bruselem a Pekingem nebylo vydáno žádné komuniké. Von der Leyenová a Michel sice novinářům vylíčili, co sami čínským představitelům řekli; reakci protistrany si ale nechali pro sebe. Dialog trval zhruba pět hodin a dotkl se mnoha témat důležitých pro obě strany, jednoznačně však dominovala ruská válka rozpoutaná proti Ukrajině. Právě kvůli tomuto zcela výjimečnému kontextu a roli Číny v něm „nešlo vůbec o obvyklý summit, ale o summit ve válečných časech“, zdůraznil Michel.
Představitelé EU čínským protějškům vyložili, že jako představitelé země, která je stálým členem Rady bezpečnosti, nesou zásadní odpovědnost za světovou bezpečnost a za světovou ekonomiku. Evropa je proto žádá, aby Rusko přesvědčili o potřebě ukončit agresi. Pokud se nebudou angažovat, EU aspoň chce, aby se připojili k sankcím EU proti Rusku, které dnes už podporuje dalších 40 zemí; a i kdyby to neudělali, žádá Evropa, aby aspoň Rusku nepomáhali tyto sankce obcházet.
Pokud by Čína Rusku poskytla vojenskou podporu, znamenalo by to nejen porušení mezinárodního práva, ale „značné poškození pověsti Číny ve světě“, upozornila von der Leyenová. Poukázala v této souvislosti na to, jak citlivě na ruskou válku dnes reaguje byznys a nakolik je Čína na světovém obchodu závislá.
EU se obává čínsko-ruského spojenectví
Z jejich vystoupení lze usuzovat, že virtuálnímu summitu dominovalo neporozumění. Strany se zjevně neshodly v hodnocení ruské války a tato neshoda potvrdila širší, koncepční rozpory. Potvrdilo se, co prosakovalo několik týdnů, že se Čína přiklání spíše ke spojenectví s Ruskem v klíčovém okamžiku, kdy Kreml vojensky přepadl sousední zemi a zavrhl tak pravidla Charty OSN a na nich založený poválečný pořádek ve světě. Pryč jsou velmi nedávné časy, kdy EU a Čína uzavíraly velkou investiční dohodu. Zdá se, že ekonomické ohledy nehrají pro čínské vedení již takovou roli jako ohledy ideologické – rusko-čínské spojenectví začíná být stále otevřeněji koncipováno jako protipól k Západu, jako nový autoritářský mocenský blok konkurující otevřeně demokratickým zemím, tedy zejména Spojeným státům a Evropě.
