Představitelé hlavních politických klubů v Evropském parlamentu se minulý týden dohodli, že spustí proces vedoucí k takové reformě Smlouvy o EU, která by skoncovala s jednomyslným hlasováním a zavedla většinové rozhodování pro všechny věci, jimiž se EU zabývá, včetně témat zahraniční a obranné politiky. Na začátku září zástupci Evropské lidové strany, socialistů, liberálů, zelených a levicového klubu na tiskové konferenci oznámí podnět ke svolání „ústavodárného konventu“, kterým se pak bude zabývat příslušný výbor EP v říjnu a plénum pravděpodobně v listopadu.
Europoslanci se většinově shodují nejen v potřebě skoncovat s povinným konsensem v zahraniční politice a dalších oblastech, ale navrhují i změnu dosavadních pravidel pro většinové hlasování – normálně by podle nich měly vlády v EU rozhodovat prostou většinou, tedy 50 procent států reprezentujících 50 procent obyvatelstva. Nyní platný klíč 50-65 je podle nich nespravedlivý, protože zvýhodňuje lidnaté země. Kritická a mimořádně citlivá rozhodnutí, například o nasazení jednotek EU nebo vojenské pomoci, by byla činěna superkvalifikovanou většinou 85 procent členských států, jež by za stávající situace vyžadovala shodu 23 z nich. Čtyři vlády by tak mohly být přehlasovány.
Iniciativa EP nemá velké šance okamžitě uspět u všech členských států. Ale i mezi nimi sílí požadavek, provést úpravu rozhodovacích procesů tak, aby se usnadnilo přijetí nových zemí; před necelým rokem ho v Praze například formuloval německý kancléř Olaf Scholz. Šestici balkánských kandidátských zemí čím dál tím víc frustruje nekonečné čekání; některé z nich vyjednávají o členství už 10 let. Naléhavost vystupňovalo loňské rozhodnutí EU udělit status kandidátů také Ukrajině a Moldavsku.
