Evropská komise dnes požádala členské státy, aby přihodily 66 miliard eur do společného sedmiletého rozpočtu (2021-27), který do značné míry spravuje. Zdůvodnila to tím, že situace před třemi lety, kdy byl rozpočet schvalován, se velmi lišila od té dnešní a že spoustu finančně náročných úkolů tehdy nebylo možné ani předvídat. Největší část dodatečných peněz má jít na pomoc Ruskem napadené Ukrajině, méně pak na nové výdaje spojené s migrací a na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Členské státy normálně platí do rozpočtu EU zhruba jedno procento svého hrubého domácího produktu. Ty, které z něj pak čerpají víc, než do něj dávají, mají obvykle na jeho formování jiný názor než ty bohatší, které méně dostávají, než kolik přispívají. V tomto případě se už ozvaly Německo i Nizozemsko, tedy čelní „čistí přispěvatelé“, že jsou ochotny uvažovat toliko o příspěvku pro Ukrajinu. Jednání však ještě nezačalo – komise předpokládá, že se rozběhne po letních prázdninách a doufá, že v evropské kase do konce roku nějaké čerstvé peníze přistanou. Navyšování sedmiletého „finančního rámce“ po necelých třech letech je ovšem neobvyklé a nebude se líbit.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová dnes zdůraznila, že chápe případnou zdráhavost vlád, které se také potýkaly s vysokou inflací a mimořádnými výdaji a musí konsolidovat své veřejné finance. Komise proto přichází jen „s cíleným a omezeným návrhem na to nejnezbytnější“. Předpokládá, že to vlády pochopí a uvědomí si přidanou hodnotu postupu EU ve všech třech klíčových oblastech. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn se svěřil, že v minulých dnech objel všechna hlavní města a vesměs se setkal s „pochopením“. Což samozřejmě neznamená, že mu vlády automaticky vyhoví. Od té české se například vzhledem ke stavu státních financí dá sotva očekávat, že by do Bruselu přispěla bez váhání.
