Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

7 největších mýtů kolem chystané reformy autorských práv na internetu

7 největších mýtů kolem chystané reformy autorských práv na internetu

Evropská unie chystá novou směrnici, která má především ochránit autorská práva novinářů na internetu. Nová legislativa už prošla výborem Evropského parlamentu, příští týden o jejím osudu budou rozhodovat všichni europoslanci a na podzim členské státy. Debatu rozproudily především články 11 a 13, které směrnice obsahuje i po hlasování v parlamentním výboru. A jsou to právě tyto články, kolem nichž se šíří největší mýty. Vybrali jsme pro vás ty největší.

Mýtus číslo 1 – Článek 13 bude cenzurovat uživatele - LEŽ

Článek 13 pro uživatele nemění vůbec nic a neklade na ně žádné nároky. Je tomu přesně naopak. Článek 13 zavádí pro uživatele právní jistotu, že mohou na sociálních sítích či na dalších technologických platformách sdílet, co chtějí. Je naopak na společnostech jako Google a Facebook, aby od jednotlivých novinářů, umělců, hudebníků, získali souhlas k publikování autorsky chráněných děl.

Mýtus číslo 2 – Článek 13 bude filtrovat internet – LEŽ

Nikdo filtrovat internet nebude. Jedinou snahou je zaručit, aby takzvané „internetové platformy“ dodržovaly autorská práva. Chráněný obsah přitom bude identifikován na základě tvůrců jednotlivých děl, ponese pak takzvaný digitální otisk. Nejde také o nic nového. Takto například funguje Youtube, byť má celý systém ještě rezervy. Ve zkratce jde o to, aby autoři obsahu dostali za svoje dílo zaplaceno, pokud je jejich zveřejněn na internetu. Legislativa zároveň uvádí, že celý systém musí být přiměřený a nesmí globálně zavádět monitorovací povinnost.

Mýtus číslo 3 – Článek 13 porušuje ochranu soukromí uživatele – LEŽ

Článek 13 přímo uvádí, že žádný z procesu ochrany autorských práv nesmí vyžadovat identifikaci konkrétního uživatele. Zpracování dat navíc musí být plně v souladu se směrnicí na ochranu osobních dat, známou jako GDPR.

Mýtus číslo 4 – Pokud bude vymazán obsah uživatele, nebude mít možnost odvolání – LEŽ

Je to přesně naopak. Článek 13 zavádí firmám jako jsou Google a Facebook povinnost, aby se mohl uživatel proti jejich rozhodnutí odvolat. V současnosti je situace mnohem horší a s oběma výše jmenovanými firmami je velmi složitá komunikace.

Mýtus číslo 5 – Článek 13 dopadne na celý internet (včetně Wikipedie) – LEŽ

Článek 13 dopadá jen na platformy, které poskytují prostor pro umělecký a kreativní obsah, jenž je chráněn autorskými právy. Výslovně je uvedeno, že neziskové projekty jsou z jeho působnosti vyloučeny, což se týká právě Wikipedie. Stejně jsou vyloučeny i vzdělávací či vědecké platformy, cloudové služby (DropBox), vývojářské platformy stavěné na základě Open Source a internetová „tržiště“.

Mýtus číslo 6 – Článek 13 zabije internetové memy – LEŽ

Směrnice o ochraně autorských práv na internetu nevznáší žádné nároky na uživatele. Lidé budou moci stále sdílet volně memy, kde budou chtít. Na memy se vztahuje výjimka z autorských práv, protože jde o parodii, satiru, citaci a podobně. Uživatelé je tak mohou tvořit a sdílet dle libosti.

Mýtus číslo 7 – Směrnice zavede daň z odkazu – LEŽ

Uživatelé budou nadále moct libovolně sdílet zpravodajský obsah, aniž by jim cokoliv hrozilo. Takzvané hyperlinkování je ze směrnice vyřazeno úplně a nijak se ho nová legislativa nedotkne. Jedinou snahou je tvůrcům autorsky chráněných děl pomoci při vymáhání svých práv při jednáních s firmami jakou jsou Google a Facebook, která autorská práva opakovaně porušují.

 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744