Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Babiše čeká summit v Bruselu. Řešit bude Facebook, obchodní válku s USA i Skripala

ANALÝZA: Babiše čeká summit v Bruselu. Řešit bude Facebook, obchodní válku s USA i Skripala

Obří skandál kolem nelegálního nakládání s daty miliony uživatelů sociální sítě Facebook se může promítnout do dvoudenního jednání evropských politických špiček, které zítra začne v Bruselu. Redakci to potvrdily zdroje z blízkosti příprav unijního summitu. Jednání lídrů EU by mělo dále přinést jasnější odpověď na to, jak se budou v budoucnu vyvíjet vzájemné vztahy mezi Bruselem a Washingtonem. Jedním z hlavních témat summitu totiž bude také plánované zavedení amerických cel na hliník a ocel, které mohou pocítit i evropské ocelárny. Mezi ožehavými tématy, která budou mít evropští lídři na stole, však je i nedávný útok na Sergeje Skripala v Británii nebo napjaté vztahy s Tureckem.

Skandál kolem milionů dat uživatelů sociální sítě Facebooku, které nečestně získala politická konzultační společnost Cambridge Analytica a využila je mimo jiné při vývoji softwarových nástrojů pro podporu volební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016, může rezonovat i na zasedání evropských premiérů a prezidentů. Jejich setkání, které proběhne v Bruselu, začne zítra a potrvá až do pátku. Česko bude na summitu EU zastupovat premiér v demisi Andrej Babiš.

Podle informací redakce se zmínka o skandálu může dostat dokonce až do závěrečných dokumentů, které na konci podobných vrcholných jednání vznikají. „Máme signály o tom, že by to některé státy unie rády v závěrech měly. Nemyslím si, že by s tím u ostatních narazily,“ uvedl zdroj z blízkosti příprav summitu EU.

Aféra odstartovala před několika dny a Facebook nyní vyšetřuje britský úřad pro ochranu dat. Do vyšetřování se chce pustit i česká eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová. „Mám řadu otázek, například proč Facebook nezareagoval rychleji, proč dostatečně brzy neinformoval jednotlivé uživatele,“ uvedla. Podle zdroje agentury Bloomberg obeznámeného se situací čelí Facebook rovněž vyšetřování ze strany americké Federální komise pro obchod.

EU a USA na pokraji obchodní války?

Jedním z hlavních témat, na které se unijní lídři během příštích dvou dnů v Bruselu zaměří, patří obchodní politika a ohlášené zavedení cel na ocel a hliník ze strany Spojených států. Unijní politici budou řešit, jaký následný postup EU zvolí. V tento moment totiž stále visí otazníky nad tím, zda se Brusel s Washingtonem dohodne na zavedení výjimky, o kterou usiluje EU. S tímto požadavkem odjela do hlavního města USA také evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmström, jejímž hlavním argumentem je, že Evropa pro USA nepředstavuje bezpečnostní riziko, kterým Trump uvalení cel zdůvodnil.

„Předpovídat cokoliv v tuto chvíli není na místě,“ myslí si nejmenovaný diplomat. „Do výsledků unijního summitu se promítne i to, s čím se komisařka vrátí,“ dodává. Uvalení cel na ocel a hliník oznámil minulý týden americký prezident Donald Trump. Dekret, který podepsal, počítá se zavedením 25procentního cla na import oceli a desetiprocentního cla na dovoz hliníku do USA. Cla mají vstoupit v platnost 15 dní po podpisu dekretu – tedy tento pátek. Unie usiluje o vynětí z cel po vzoru Kanady a Mexika.

„Česko i ostatních 27 států unie výjimku podporuje. Na palubě jsou i Britové, kteří jasně ukázali, že nechtějí s Američany vést žádná separátní jednání,“ dodává diplomatický zdroj. Podle unijních úředníků může celá situace vést k restrukturalizaci trhu s oceli. To by v konečném důsledku mělo dopad na evropské firmy a celý světový obchod.

Evropská unie je připravena i na možnost, že se vynětí z cel vyjednat nepodaří. Její úředníci už dříve varovali, že oznámí Světová obchodní organizace (WTO) možná odvetná opatření. K nim patří uvalení 25procentních cel na řadu amerických produktů. Jejich seznam zahrnuje mimo jiné obilí, ovocné džusy, oblečení, domácí spotřebiče, lodě a motocykly, ale také například kovové výrobky pro použití ve stavebnictví a průmyslu. Stát by se tak mělo do 23. května, nebo do šedesáti dnů od začátku platnosti amerických cel s tím, že na některé produkty by mohla být zavedena cla do několika měsíců. V případě, že WTO označí americká cla za nelegální, cla na další produkty by mohla následovat po třech letech.

Dvoudenní vrcholné setkání unijních lídrů v Bruselu má na programu také diskusi o vnitřním trhu EU, vztazích s Tureckem a zeměmi západního Balkánu či zdanění nadnárodních digitálních společností. V pátek proběhne tzv. eurosummit ve složení zástupců zemí platících eurem. Mluvit mají o otázkách souvisejících s návrhy reformy podoby evropské měnové unie, například o možné budoucí fiskální kapacitě eurozóny, jejím smyslu a podobě, či o způsobech, jak zajistit lepší fungování a řízení eurozóny.

Na paškál si lídři EU vezmou i Rusko

Dalším ožehavým tématem, kterému se budou evropští lídři věnovat už první den summitu, je nedávný útok nervovým plynem v jihoanglickém městě Salisbury. Velkou Británii, podle které za otravou Sergeje Skripala a jeho dcery stojí Rusko, už v pondělí podpořily evropské země na jednání unijních ministrů zahraničí. Ti se ve společném prohlášení shodli, že závěry britské vlády o odpovědnosti Ruska berou velmi vážně, a zároveň Moskvu vyzvali, aby urychleně odpověděla na dotazy Londýna, jak se látka Novičok do Británie dostala.

Šéfům států a vlád osmadvacítky se nevyhne ani debata o nařčení ruského ministerstva zahraničí, že nervový plyn použitý při úroku mohl pocházet z Velké Británie, Švédska, Česka nebo Slovenska, což zmíněné země okamžitě označily za falešné obvinění a snahu Moskvy od sebe odvést pozornost.

Podle zdrojů blízkých přípravám summitu se závěry Evropské rady nebudou příliš lišit od pondělního prohlášení unijních ministrů zahraničí – kromě odsouzení útoku a projevu solidarity členských zemí s Británií se zde pravděpodobně objeví také formulace o tom, že Evropská rada bere britské závěry „extrémně vážně“. Pokud ale bude důkazů o zavinění Ruska víc, může unie zajít ještě dál. Ve hře je však také možnost, že k opatření proti Rusku může přistoupit užší skupina členských států, a ne EU jako celek. Na úrovni zahraniční politiky je totiž zapotřebí jednomyslná shoda a přitvrzení protiruských opatření by přes všechny unijní země nemuselo projít.

Co se týče vnějších vztahů, summit evropských lídrů se bude zabývat také vztahy EU se zeměmi západního Balkánu. Zde bude klíčová především příprava summitu, který se bude konat 17. května v Sofii a spolu s unijními lídry zde k jednomu stolu zasednou také představitelé šesti zemí tohoto regionu – jmenovitě Srbska, Černé hory, Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Kosova.

Se zástupci států západního Balkánu se už začátkem března sešel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který je ujistil, že EU je připravena tyto země přijmout, a to do roku 2025. Zatím však na vstup do EU podle Bruselu není připraven ani jeden z nich a je potřeba, aby země přijaly politické reformy, vyřešily spory se svými sousedy a zesílily boj proti korupci a organizovanému zločinu.

Na čtvrtečním setkání by se prezidenti a premiéři unijních zemí měli bavit především o užší investiční a hospodářské spoluprací se zeměmi západního Balkánu. Jak totiž vysvětlují diplomatické zdroje, pro Brusel je region velmi důležitý a existují obavy, že pokud zde unie nebude aktivní, mohly by její místo na západním Balkánu zastoupit jiné země, což přináší ekonomické i bezpečnostní rizika. Konkrétně přitom hovoří především o Rusku, které zde v posledních letech zesiluje svůj vliv.

Vedle otázky budoucího rozšíření EU o země západního Balkánu budou mít evropští lídři na stole také aktuální vývoj ve vztazích s Tureckem, které je zároveň dlouholetým kandidátem na členství v EU. Po pokusu o vojenský převrat v zemi z července 2016 se však vzájemné vztahy dostaly na bod mrazu a některé členské státy dokonce požadují, aby byla přístupová jednání s Tureckem ukončena. Turecko je však klíčovým strategickým partnerem, členem NATO a klíčovou zemí při řešení migrace do Evropy, na což upozorňuje i česká diplomacie.

Čtvrteční večeře, při které budou evropští lídři o vztazích s Tureckem hovořit, se zároveň stane přípravkou na nadcházející setkání Junckera, předsedy Evropské rady Donalda Tuska, bulharského premiéra Bojka Borisova a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, které je naplánováno už na příští pondělí 26. března. Právě zde mají unijní představitelé posoudit, jak se Turecku v  dodržování pravidel právního státu a základních svobod daří.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1