ANALÝZA: Mayová se vrací domů s ostudou. Lídři EU převzali otěže a hasí krizi za premiérku | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Mayová se vrací domů s ostudou. Lídři EU převzali otěže a hasí krizi za premiérku

Theresa Mayová dostala na summitu unijních lídrů v Bruselu poslední šanci prosadit brexitovou dohodu v britském parlamentu. Její žádost prodloužit brexit do 30. června ale evropská sedmadvacítka smetla ze stolu. Namísto toho lídři EU britské premiérce nabídli dva jiné termíny – jeden pro případ, že dohoda přes poslance nějakým zázrakem projde, druhý přijde na řadu v případě krachu. Zatímco se Mayová upíná jen na protlačení dohody skrze parlament, Evropa plánuje cestu z patové situace, pokud poslanci smlouvu neschválí ani napotřetí. Žehlí tak krizi namísto britské premiérky, která navíc z Bruselu odjíždí s ostudou.

„Zítra ráno se vracím do Spojeného království a budu těžce pracovat na tom, abych získala podporu a podařilo se mi dohodu protlačit,“ řekla novinářům po skončení téměř osmihodinového jednání Theresa Mayová, která od unijních lídrů dostala čas navíc, její plán posunout termín brexitu do 30. června jí ale nevyšel. Po komplikovaných rozhovorech se prezidenti a premiéři unijních zemí shodli, že brexit – původně plánovaný na 29. března – bude odložen buď do 22. května, nebo do 12. dubna.

Na květnový odklad má dojít v případě, že Dolní sněmovna příští týden napotřetí schválí dohodu o podmínkách brexitu, kterou Mayová s Bruselem vyjednala, marně ale doma hledá podporu pro její schválení. Druhý termín, který zlomový okamžik brexitu posouvá o pouhých 14 dní dál, je pak navržen pro případ, že Mayová s odsouhlasením dohody opět neuspěje. Datum 12. dubna není zvoleno náhodou – je to totiž mezní datum pro přijetí rozhodnutí, že se Britové zúčastní voleb do Evropského parlamentu plánovaných na druhou polovinu května.

„Mayová nedostala to, co chtěla. Státy Evropské unie podle mě byly vůči britské premiérce zdrženlivé a i výsledek jednání je znakem vysoké opatrnosti členských zemí,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek včerejšího jednání expert na EU z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.

„To, že má prodloužení dvě varianty a jeden z termínů byl stanoven na 12. dubna, tedy na nejzazší termín pro přípravu voleb do Evropského parlamentu, podle mého značí, že členské státy nevěří, že dohodu Mayová doma prosadí. Proto je termín stanoven na 12. dubna – v tento den Britové buď spustí volby do Evropského parlamentu, nebo natvrdo odejdou,“ dodává odborník, který zároveň působí v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).

Přestože něco takového nemohou říct nahlas, je vidět, že velké šance Mayové unijní lídři skutečně nedávají. Poslední kapkou se pro ně stalo včerejší 90minutové grilování britské premiérky, během kterého se jí ptali na klíčové otázky spojené s brexitem – jak plánuje získat podporu v britském parlamentu, zda má nějaký náhradní plán nebo na to, kdy plánuje dohodu poslancům znovu předložit. Na nic z toho ale s jistotou odpovědět nedokázala, ze summitu tak odjíždí kromě dvou nových termínů brexitu také s ostudou.

Naznačují to i zákulisní informace ze včerejšího jednání. Jak píše bruselský server Politico s odvoláním na unijní zdroje, francouzský prezident Emmanuel Macron na počátku jednání tvrdil, že odhaduje šance Mayové na protlačení dohody v britském parlamentu na pouhých 10 procent. Poté, co ale prezidenti a premiéři Mayovou téměř dvě hodiny grilovali, jeho očekávání klesla na pouhých pět procent. Na to mu předseda Evropské rady Donald Tusk údajně odpověděl, že je až příliš štědrý.

„Bylo to 90 minut o ničem… S jistotou neřekla ani to, zda se hlasování vůbec uskuteční. A na otázku, co bude dělat, pokud hlasování prohraje, nedokázala odpovědět ani napotřetí. Bylo to příšerné. Hrozné. Vyhýbavé. Přesně tak, jak je jejím standardem,“ popsal své dojmy z vystoupení Mayové pro Guardian jeden z unijních zdrojů. „Nebylo jasné, jestli má nějaký plán B – nebylo jasné ani to, zda má vůbec nějaký plán,“ potvrdil pro britský deník další zdroj blízký jednání.

Volby do Evropského parlamentu

Podle odborníka Masarykovy univerzity se unijní lídři snažili přijít na to, co sama Mayová neřeší – co s brexitem, pokud parlament dohodu neschválí. „Podle mě tak trochu dělali práci za ní, protože Londýnem požadovaný termín 30. června byl absurdní v tom smyslu, že kdyby se to takto prodloužilo a Británie by neuskutečnila volby do Evropského parlamentu, ale následně by neodešla, nastala by naprosto šílená právní situace. A místo toho, aby Mayová sama přišla s návrhy, které by to mohly řešit, musela na tuto otázku hledat řešení Evropská rada,“ říká odborník.

Kromě jiného tak summit v Bruselu ukázal, že státy Evropské unie už jsou brexitem poměrně dost unavení a ztrácí s premiérkou trpělivost. Podle Mocka to naznačují slova některých unijních lídrů v čele s prezidentem Macronem, který před summitem pohrozil, že může britskou žádost o prodloužení vetovat.

„Signály některých zemí před Evropskou radou – zejména Francie a Německa – byly docela tvrdé. Vyjádření o tom, že jsou připraveni návrh vetovat, se uvnitř členských států nedělají často. Podle mě to ukazuje, že i členové Evropské rady už jsou z jednání vyčerpaní. Neustále čekají, co bude, za čtyři měsíce se ale situace nikam neposunula, proto už jsou premiéři a prezidenti unavení a představa, že kvůli brexitu budou příští týden sjíždět do Bruselu znovu, je podle mě děsí,“ míní expert.

Servítky si však Macron vůči Mayové nebral ani během večerního jednání. „Byl na ní tvrdý a zeptal se jí: Jste připravená na brexit bez dohody?“ popisuje pro Politico slova francouzského prezidenta jeden z unijních zdrojů, podle něhož vyhrocený postoj Francie nakonec žehlila německá kancléřka Angela Merkelová. Jak píše list Financial Times, kancléřka Macrona mezi čtyřma očima upozornila, že jestli evropští lídři dopustí tvrdý brexit, historie je bude soudit velmi krutě.

Nelze se však divit, že nervozita na evropské straně stoupá. Mayová se totiž stále upíná na jedinou věc – prosazení dohody v britském parlamentu. Není ale jisté ani to, že o dohodě budou mít poslanci vůbec šanci hlasovat. Do už tak komplikovaného procesu totiž začátkem týdne zasáhl šéf Dolní sněmovny John Bercow, který pohrozil, že může třetí hlasování o brexitové dohodě zablokovat.

Bercow se odvolává na parlamentní pravidlo z roku 1604, které hlasování o téže věci během krátkého časového úseku zakazuje. Mayová by tak musela brexitovou smlouvu od základů změnit, což je ale nereálné – o změnách sporné severoirské pojistky (takzvaný štrasburský kompromis), které Mayová dojednala s šéfem Komise Jeanem-Claudem Junckerem, totiž poslanci hlasovali už před deseti dny. Premiérka jim tedy nemá co nového nabídnout.

„Můj osobní odhad je, že to neprojde. I kdyby šéf Dolní sněmovny pustil brexitovou smlouvu k hlasování, nevím, čím by Mayová poslance přesvědčila, aby pro ni hlasovali. Jediný argument, se kterým hraje, je časový pres, kdy budou britští zákonodárci natolik nervózní, že to nakonec schválí, než aby riskovali postup, který už nebudou mít ve svých rukou. Ale jestli to bude stačit, netuším,“ říká Mocek.

Důkazem toho, že Mayová stále nemá dostatečnou podporu, je podle něj i to, že kromě britské premiérky včera do Bruselu přicestoval také šéf opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn. „To je podle mě signál, že reálná většina v parlamentu pro dohodu neexistuje a tvoří se plán B. Rozhodně není zvykem, aby lídři opozice jezdili do Bruselu v době konání Evropské rady. To znamená, že Corbyn zřejmě vymýšlí nějaký alternativní plán pro brexit,“ uzavírá Mocek. Jaký, to se teprve uvidí. Jak ale sám Corbyn řekl po jednání s unijními představiteli, je odhodlán udělat vše pro to, aby zabránil brexitu bez dohody.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud