Brexit je šance pro Česko. Firmy a lidi z Británie láká na levný život v srdci Evropy | info.cz

Články odjinud

Brexit je šance pro Česko. Firmy a lidi z Británie láká na levný život v srdci Evropy

Brexit zdaleka není jen politickým tématem. Už od roku 2016, kdy referendum vyvolalo na obou stranách Lamanšského průlivu šok, se na něj pečlivě připravuje i byznys. Stovky firem začaly zvažovat přesun svých aktivit z Británie na kontinent a unijní země vycítily příležitost. Evropskou jedničkou v lákání těchto společností se stalo Nizozemsko, naopak Česko podle některých ekonomů v tomto ohledu zaspalo, ale pozadu zůstat nechce. Jaká je aktuální situace? Jak pro INFO.CZ potvrzuje agentura CzechInvest, o možném přesunu jedná s desítkami společností. Nalákat se snaží i pracovníky, kteří ostrovy kvůli brexitu opouštějí.

Pokud bychom v Evropě hledali zemi, která dokázala z odchodu Spojeného království udělat atraktivní příležitost, bylo by to 17milionové Nizozemsko. To se rozhodlo, že si takto kompenzuje ztráty způsobené brexitem. Amsterdam nabízí britským firmám otevřenou náruč – vedení města vytvořilo krátce po referendu tým, který měl za úkol prezentovat ho jako metropoli s vysokou kvalitou života, silnou ekonomikou a ochotou obchodovat a podnikat v angličtině. Pomocnou ruku podal i zaměstnancům těchto firem, zajistil jim bydlení a místo ve školách pro jejich děti.

„Ačkoliv osobně brexit nepovažuji pro Evropskou unii jako celek za šťastné rozhodnutí, na kterém by ostatních 27 členů mohlo doslova ‚vydělávat‘, jsou samozřejmě státy, které svou připraveností a otevřeným přístupem dokážou způsobené škody minimalizovat, či v případě Nizozemska na odchodu Spojeného království naopak získat – a to tím, že přilákají řadu společností,“ řekla před nedávnem pro INFO.CZ ekonomka a analytička se zaměřením na Evropskou unii České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Jak se brzy ukázalo, vábení firem začalo postupně přinášet ovoce. Zatímco začátkem roku 2017 byl Amsterdam v kontaktu s asi 80 firmami, o rok později to bylo 150 a dnes víc než 250 společností, jejichž příchod by znamenal tisíce pracovních míst. Z brexitu tak země dokázala vytěžit maximum a nelze se její strategii divit – právě Nizozemsko totiž patří mezi unijní státy, které brexit poškodí nejvíc.

Česko jako exportní ekonomika dopady brexitu také pocítí, nebudou však tak velké jako v případě Nizozemska – a možná proto tuzemská reprezentace nebyla v lákání firem od počátku tak iniciativní jako právě Amsterdam. „Česká republika v tomto ‚lákání‘ společností z britských ostrovů možná trochu zaspala, rozhodně však i my máme společnostem, které zvažují přesun ze Spojeného království, co nabídnout. Jsme otevřenou zemí se stabilním makroekonomickým prostředím, kvalifikovanou a konkurenceschopnou pracovní silou,“ vysvětlovala začátkem března Hrtúsová.

Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka ale navzdory tomu nelze čekat, že by bylo právě Česko jednou z prvních alternativ pro firmy stěhující se z Velké Británie. „Polohou ani infrastrukturou nemůže konkurovat Irsku či Nizozemsku. Nicméně česká vláda by se měla obecně snažit udržovat atraktivní prostředí pro domácí firmy i zahraniční investory. V tomto ohledu jsou klíčové tři parametry: výše daňové zátěže, náklady na práci a kvalita podnikatelského prostředí od administrativní zátěže po kvalitu dopravní infrastruktury. Je potřeba si přiznat, že v některých parametrech Česko není zrovna šampión,“ říká Marek pro INFO.CZ.

Česko je v kontaktu s desítkami firem

Přestože Česko nebylo při lákání firem tak aktivní jako Nizozemsko – takto iniciativní přístup však nelze pozorovat ani jinde v Evropě – nedá se říct, že by firmy zvažující odchod z Británie o ČR vůbec nestály. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, je v kontaktu s desítkami společností a zájem obecně se sílící hrozbou tvrdého brexitu v poslední době roste.

„Ze strany britských a ve Velké Británii působících firem pozorujeme v posledních několika měsících zvýšený počet dotazů na téma zakládání společností v Česku a obecně českého investičního a podnikatelského prostředí. S některými z nich, které zvažují přesun části svých aktivit, vedeme průběžná jednání. Jedná se řádově o desítky firem, zejména z oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu,“ říká pro INFO.CZ vedoucí Oddělení komunikace CzechInvestu Petra Sivová.

O jaké firmy konkrétně jde, CzechInvest prozradit nechce. Jak ale popisuje Sivová, to, na co se agentura snaží firmy z Británie nalákat a „co investoři na Česku oceňují“, je především „kvalifikovaná pracovní síla za stále ještě konkurenceschopné náklady, kvalitní infrastruktura, strategická poloha v centru Evropy s dobrou dostupností na ostatní trhy Evropy, vědeckovýzkumná centra, tradice technických oborů či jazyková vybavenost obyvatel“.

Čím nalákat lidi z Británie? Na levné pivo

Kromě firem se však pozornost CzechInvestu soustředí i na pracovníky, kteří z Británie kvůli obavám z brexitu také odcházejí. Lákat do Česka se je snaží prostřednictvím projektu Czech Your Talent, na kterém se kromě CzechInvestu podílí také asociace ABSL sdružující společnosti z oboru sdílených podnikových služeb. V rámci tohoto projektu loni v únoru také uspořádaly londýnský veletrh pracovních příležitostí pro lidi žijící v Británii, kteří by se po brexitu chtěli usadit v EU.

„Zájem o podmínky českého pracovního trhu zde projevili zejména lidi pocházející ze střední a východní Evropy, kteří žijí ve Velké Británii a zvažují návrat. Samotní Britové příliš velký zájem neměli, zejména kvůli stále trvající nejistotě ohledně nastavení víz a pracovních povolení poté, co Velká Británie Evropskou unii opustí. Pro spoustu Britů je zároveň stále atraktivnější vycestovat za prací například do Austrálie, na Nový Zéland nebo do Spojených států amerických, tedy zemí, kde se mluví anglicky. I z toho důvodu uvažujeme, že se zaměříme na menší britská města,“ popisuje Sivová.

I když samotní Britové velký zájem nemají, Česko má z čeho vybírat. Jak totiž poukazuje asociace ABSL, v současnosti žije v Británii 3,7 milionu občanů zemí Evropské unie, víc než dva miliony z nich přitom pocházejí z regionu střední a východní Evropy. „To je přesně ta skupina, kterou brexit nutí uvažovat o opuštění Velké Británie a návratu domů. Velkým argumentem pro ně může být i to, že náš region v tuto chvíli nabízí celou řadu velmi zajímavých pracovních příležitostí. Například jen náš segment podnikových služeb ročně roste o 10 tisíc pracovních pozic,“ říká pro INFO.CZ ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton.

Podniky sdružené v ABSL tak podle Appletona vnímají brexit jako příležitost, kterou je třeba využít. Jak totiž ukazují imigrační statistiky, počet lidí přicházejících do Británie klesá, naopak těch odcházejících přibývá – takzvaná net imigrace občanů zemí EU do Británie je tak nejnižší za posledních 15 let. Nejčastěji se jedná o mladé lidi, kteří Británii opouštějí, ale nejsou nahrazováni novými pracovníky z EU. A z toho těží i ABSL.

„V našem českém segmentu podnikových služeb vidíme rostoucí počet uchazečů z Velké Británie, jde zejména o Čechy a občany dalších zemí EU. Ti se rozhodli hledat kariérní příležitosti na českém trhu, který aktuálně zažívá svůj boom. Očekáváme, že se 30 až 40 % z celkového počtu 40 tisíc Čechů žijících a pracujících ve Velké Británii k přesunu domů rozhodne,“ popisuje Appleton, podle kterého je mezi společnosti ABSL poptávka hlavně po kvalifikovaných pracovnících z oborů IT, financí, logistiky, marketingu nebo personalistiky. jejich výhodou je v tomto případě jazyková vybavenost daná pobytem v Británii.

Čím se tyto společnosti snaží pracovníky z Británie do Česka přilákat? Vsázejí hlavně na nižší životní náklady, než na které jsou z britských ostrovů a především z Londýna zvyklí. Vábení pracovníků na levnější život v Česku je na první pohled znatelné také na stránkách CzechYourTalent.com. „Cenově dostupné životní náklady umožňují studentům, pracovníkům i rodinám užívat si život naplno,“ stojí na webových stránkách s doprovodnými obrázky, podle kterých vyjde obědové menu v Česku na čtyři libry, měsíční náklady na dopravu na 18 liber a půllitr piva na pouhou libru (oproti víc než čtyřem librám, které jsou podle každoročního šetření průměrem v Londýně).

Hlavním argumentem je kvalita života. I když mzdy se u nás mohou ve srovnání s britskými jevit jako nižší, v České republice si za ně zaměstnanci koupí daleko více. Cizinci k nám také rádi přichází pracovat, protože Česká republika patří mezi nejbezpečnější země světa a firmy zde nabízejí dobré příležitosti pro budování kariéry,“ dodává pro INFO.CZ ředitel ABSL.  

Německo nechce na situaci „vydělávat“

Zatímco Česko „soutěží“ hlavně o firmy z automobilového nebo elektrotechnického průmyslu, například Německo, Francie nebo Irsko hrají v první řadě o finanční sektor. „I Německo se snaží tyto firmy přilákat – soustředí se hlavně na bankovní sektor a některé banky už plánují přestěhovat se do Frankfurtu. Další odchází do Nizozemska, Paříže nebo Dublinu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ německý ekonom a předseda prestižního institutu Ifo Clemens Fuest, podle kterého však ani Německo není při lákání firem tak iniciativní jako Nizozemsko – a to především z politických důvodů.

„Německo nechce budit dojem, že se snaží situace využít ve svůj prospěch, a to je podle mě důvod, proč německá vláda nepřišla s žádnou oficiální strategií, jak z brexitu vytěžit nějaké benefity. Zároveň si ale myslím, že německý potenciál vydělat na brexitu je podstatně omezenější než v případě o dost menšího Nizozemska. Frankfurt je už dnes evropským i světovým finančním centrem, a tím také zůstane,“ uvedl Fuest a dodal: „Řekněme, že se snaží zachránit, co se dá, a nastalou situaci co nejlépe využít, a to je naprosto legitimní.“

Nizozemsko tak díky svému snažení přilákalo i takové giganty, jako jsou japonské společnosti Sony a Panasonic, které plánují do Amsterdamu přesunout své evropské sídlo. Nizozemsku se navíc podařilo ukořistit také Evropskou lékovou agenturu (EMA), která dosud sídlila v Londýně a o kterou měla zájem například také Bratislava. To Praha stála o Evropskou bankovní agenturu (EBA), stejně jako Slovensko ale ani Česko nebylo úspěšné – novým sídlem agentury EBA se podle rozhodnutí evropské sedmadvacítky stane Paříž.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud