Brexit, nástup populistů v Itálii či uklidnění migrace. Co se dělo v Evropě v roce 2018? | info.cz

Články odjinud

Brexit, nástup populistů v Itálii či uklidnění migrace. Co se dělo v Evropě v roce 2018?

Téma migrace sice z novinových titulků nezmizela ani letos, v porovnání s předchozími roky, kdy Evropa neřešila téměř nic jiného než migrační krizi, se však situace výrazně uklidnila a počet nově příchozích se vrátil na úroveň před propuknutím krize v roce 2015. To však neznamená, že Evropa měla za sebou klidný rok. Uplynulých 12 měsíců přineslo řadu významných událostí, které unijním lídrům přidělaly vrásky na čele a budou mít zřejmě dopad také na budoucí vývoj v Evropě. Které evropské události roku 2018 by vám neměly uniknout?

Brexit

Nejvíce turbulentní událostí končícího roku bylo jednoznačně chaotické vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem o brexitu. Velkým pokrok přinesl takzvaný plán z Chequers, který začátkem léta navrhla premiérka Theresa Mayová jako její vizi toho, jak by měly být nastaveny postbrexitové vztahy Británie se zbytkem unie. Pro svůj plán hledala tři měsíce podporu mezi unijními lídry, ti ale její návrh během mimořádného summitu v Salcburku koncem září doslova rozcupovali.

Návrh však schytal velkou kritiku také na britské politické scéně, kde premiérka musela lavírovat mezi zastánci tvrdého a měkkého brexitu i tou částí populace, která si výsledek referenda nechtěla připouštět ani dva roky po hlasování. Situace tak vypadala téměř beznadějně ještě koncem října. Hlavní překážkou rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem se stala otázka nastavení budoucích obchodních vztahů a s tím spojený režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které v unii zůstává.

Kompromis se nakonec podařilo najít v polovině listopadu, kdy unijní a britští vyjednavači dali dohromady jak text „rozvodové smlouvy“, tak politické deklarace, na základě které se bude ladit podoba budoucích vztahů po skončení přechodného období. Kompromisní dohodu však většina britských poslanců odmítá, Evropa tak stále neví, jakou podobu brexit nakonec bude mít a obě strany se stále zodpovědněji připravují na variantu odchodu bez dohody.  

„Událostí číslo jedna zůstává už od onoho referenda brexit a nejinak tomu bude i příští rok. Nejde jen o samotné první zmenšení EU, ale také o fakt, že brexit vyvrací některé dlouholeté ‚pravdy‘, například tu o racionálních Britech a také tu o Evropské unii, která se prostě nedokáže sjednotit,“ říká pro INFO.CZ vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

„Oba mýty v diskusi o Brextu už padly a bylo by jen dobré, kdyby se podařilo najít shodu a rozvod provést kultivovaně,“ dodává odborník na evropskou politiku.

Brexit zůstane klíčovou událostí také roku následujícího. Velká Británie má z EU oficiálně odejít 29. března, kdy zároveň odstartuje přechodné období. Během něj se bude na Británii vztahovat stejné právo jako dnes, díky němu však budou mít firmy i občané čas se na změny připravit. Do konce roku 2020 pak bude také prostor na to vyjednávat o tom nejdůležitějším – jak nastavit vztahy budoucí vztahy až skončí přechodné období.

Na stole je však také možnost, že se termín brexitu stanovený na 29. března prodlouží. Otázku, jak vyjednávání o odchodu Spojeného království nakonec dopadne, tak rozseknou až první tři měsíce následujícího roku.

Volby v Itálii

„Druhým momentem, bohužel opět s negativními dopady pro evropskou integraci, jsou výsledky voleb v některých členských státech,“ popisuje Hloušek pro INFO.CZ další klíčové okamžiky v Evropě uplynulých 12 měsíců.

Zmiňuje přitom nedávné volby v Lotyšsku, které ovládli sociálnědemokratické Centrum shody – strana, kterou tradičně volí etničtí Rusové – a hned za nimi skončili populisté hnutí Komu patří stát. Volby má za sebou také Slovinsko, kde byla následně sestavena středolevicová vláda, která podle pozorovatelů nebude vzhledem k názorové různorodosti koaličních partnerů příliš stabilní. Zemi tak mohou brzy čekat nové volby. Volby ve Švédsku pak zase výrazně posílily protiimigrační stranu Švédští demokraté, která získala celkem 62 křesel z celkových 349.  

„Zjednodušeně řečeno v Lotyšsku a ve Slovinsku došlo k pokračování trendu poměrně fragmentované a chaotické stranické politiky, ve Švédsku pak k výraznému nárůstu podpory krajně pravicových Švédských demokratů nebo k zacementování Orbánovy neliberální vlády v Maďarsku,“ komentuje výsledek evropských voleb Hloušek.

Nejvíce sledované volby se však odehrály v Itálii. Vládu třetí nejsilnější ekonomiky eurozóny nakonec stavily euroskeptické Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Liga. Březnové volby se tak rozhodně zapíšou do evropské historie – poprvé se totiž do čela zakládající země EU dostali protiunijní populisté.

„Pomyslnou korunu tomu nasadil výsledek voleb v dubnu 2018 v Itálii. Nejde jen o to, že i italský stranický systém se stal oproti minulosti ještě více chaotický, ale nekompetentní italská vláda je natolik nevyzpytatelným hráčem, že její kroky mohou destabilizovat situaci daleko za hranicemi Itálie,“ míní odborník.

Uklidnění migrační krize

Počet lidí přicházejících do Evropy se během letošního roku vrátil na hodnoty před uprchlickou krizí, přesto bylo téma migrace pro řadu unijních politiků tématem číslo jedna. Lodím pomáhajícím běženců ve Středozemí téměř okamžitě po jejím vzniku vyhlásila boj nová vláda v Itálii, která lodím neziskových organizací začala uzavírat své přístavy, a podobně se situace vyvíjela také na Maltě. Migrační trasy se tak začaly měnit a namísto Itálie se terčem neregulérní migrace stalo Španělsko, které zůstalo nově příchozím otevřené.

Spory o řešení migrace z unie sice stále nevymizely, diskuse unijních lídrů se však postupem roku začala uklidňovat. „Bavíme-li se čistě o rovině politického systému EU, je tady poměrně racionální a určitý potenciál k nalezení tolik potřebného konsensu slibující posun ve zbytečně vyhrocené polemice o migrační krizi,“ hodnotí diskusi o migraci v Evropě Hloušek.

Infografika: strach z migraceInfografika: strach z migraceautor: info.cz

Obchodní válka s USA

Při výčtu hlavních událostí, které v roce 2018 nejvíce ovlivnily Evropskou unii, nelze opomenout obchodní spor se Spojenými státy. USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa začaly v červnu vůči unii uplatňovat nová cla na dovoz oceli a hliníku, na což Brusel reagoval zavedením odvetných cel na nejrůznější americké zboží. Kromě toho však Trump pohrozil také dodatečnými cly na dovoz evropských automobilů, ve vzduchu proto stále visí riziko rozpoutání obchodní války.

„Pokud Spojené státy na EU vytáhnou 25procentní automobilová cla, nemůžeme nečinně přihlížet. Budeme muset reagovat. Doufám, že se to nestane. Ale možné je všechno,“ prohlásila v říjnu evropská komisařka pro obchod Cecilia Malströmová.

Oslabování Merkelové a Macrona

Na jaře roku 2018 byla v Německu sestavená další vláda Angely Merkelové ve složení stran CDU/CSU a SPD. Merkelová se tak stala počtvrté kancléřkou nejsilnější země Evropské unie. Její koalice se však od počátku potýkala s jednou krizí za druhou a pozice Merkelové začala mílovými kroky oslabovat.

Po hesenských volbách se tak Merkelová rozhodla, že nebude znovu kandidovat na post předsedkyně její Křesťanskodemokratické unie, v jejímž čele stála osmnáct let. Po prosincovém sjezdu CDU ji ve funkci vystřídala její spojenkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Vedle Angely Merkelové zažívá v posledních měsících významné oslabení také francouzský prezident Emmanuel Macron. Jak rychle začala jeho hvězda v roce 2017 stoupat vzhůru, tak rychle také začala v roce 2018 upadat – prezident musí od léta řešit skandál kolem svého poradce, který zbil demonstranta, jeho vládu mezitím opustili dva oblíbení ministři a veřejnosti se nelíbí ani Macronovy ekonomické reformy.

Posledním důkazem poklesu Macronovy popularity se v prosinci staly obří protesty takzvaných žlutých vest, které na čtyři ochromily centrum Paříže. Pro dva nejsilnější lídry Evropské unie tak rok 2018 znamenal tvrdou ránu a jejich oslabení může ovlivnit vývoj v EU i v příštích letech. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud