Články odjinud

Brexit se odloží. Paralyzovaná Británie jinak z EU vypadne bez dohody, říká pro INFO.CZ expert

Brexit se odloží. Paralyzovaná Británie jinak z EU vypadne bez dohody, říká pro INFO.CZ expert

Včerejší hlasování o brexitové dohodě v Dolní sněmovně pro britskou premiérku Theresu Mayovou skončilo historickou porážkou, ze které se ale musí rychle oklepat a vymyslet, co dál. Možností je několik. „Za nejpravděpodobnější scénář považuji odložení brexitu – pokud tedy nenastane to, že se Britové k ničemu nevzchopí a následkem toho 29. března  vypadnou z unie bez jakékoliv dohody,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Variantě, že se britské vládě podaří dohodu o brexitu renegociovat tak, aby ji poslanci napodruhé schválili, velké šance nedává. Proč? A jaké by byly vztahy Spojeného království s Evropskou unií, pokud by na brexit v blízké budoucnosti skutečně nedošlo?

Britští poslanci podle očekávání neschválili dohodu o brexitu, kterou s evropskou sedmadvacítkou vyjednala Theresa Mayová. Premiérka však prohrála rozdílem 230 hlasů. Co na tak zdrcující porážku říkáte?

Tak velká porážka se neočekávala. Není ale překvapení, že hlasování Mayová prohrála. Celá Labouristická strana říkala, že budou hlasovat proti, a stejně tak i liberální demokraté a Skotská národní strana. Počítalo se také s tím, že se vzbouří 50 až 60 poslanců Konzervativní strany, nakonec jich ale bylo mnohem víc, protože evidentně hlasovali proti nejen tvrdí brexiteeři, ale i ti, kteří chtějí, aby Británie zůstala v Evropské unii, nebo aby ten vztah Británie a EU byl užší, než Mayová vyjednala – to znamená přiblížit se dohodě, jako má Norsko. Právě velikost té porážky je překvapivý moment celého hlasování. 

Co bude teď? Mayovou dnes čeká hlasování o nedůvěře, podle očekávání jej ale ustojí.

Souhlasím, že dnešní hlasování Mayová ustojí. Jsou to dvě různé věci – ze strany konzervativních poslanců je jedna věc hlasovat proti dohodě s EU a druhá věc je dát si gól a sestřelit tak vlastní vládu. To oni neudělají, neočekávám tedy, že by dnes britský parlament vyslovil premiérce nedůvěru.

Co to podle vás tento rozkol – hlasovat proti dohodě, ale na druhou stranu podržet vládu – značí? Je to další důkaz chaosu na britské politické scéně?

Je to totální chaos a patová situace. Zkrátka nejsou schopni se domluvit, jakým způsobem odejít z Evropské unie a jak s ní mají být nastaveny další vztahy. Konsenzus neexistuje na úrovni Konzervativní, ani v rámci Labouristické strany. Shoda tedy nepanuje uvnitř dvou největších stran, natož aby se našla napříč celou politickou scénou. Jediné strany, které mají jednotný názor, jsou Skotská národní strana a liberální demokraté, které chtějí zůstat v Evropské unii.

Je to tak trochu důsledkem britského politického systému, podle mě se ale Mayová ani nesnažila najít podporu pro svou dohodu u ostatních stran. My jsme v Česku i v rámci dalších kontinentálních systémů zvyklí, že se vládnoucí koalice snaží domluvit s opozicí, poslouchat její názory a vzít je v úvahu. To ona ale vůbec neudělala.

Vrací se jí tedy teď to, že si po celou dobu jela po vlastní ose a komunikovala brexit s poslanci velmi omezeně?

Určitě se jí to vrací. Problém ale je, že Mayová nekomunikovala omezeně jen s poslanci – podle dostupných zpráv komunikace vázla také směrem ke členům vlastního kabinetu. Dohoda se pekla ve velmi úzkém kruhu Mayové, jejích poradců a některých vysoce postavených státních úředníků. To znamená, že i kabinet měl velmi malou možnost ovlivnit, jak bude dohoda vypadat.

Mayové to asi připadalo jako správná strategie, jak překlenout rozdělenost vlastní strany. Tušila, že by to trvalo příliš dlouho dostat na palubu všechny frakce v Konzervativní straně a zřejmě si říkala, že až se jí podaří dohodu vyjednat, dokáže je přesvědčit, že nic lepšího neexistuje. To je částečně pravda, není to ale nejlepší dohoda pro ty, kteří prosazují, aby Británie zůstala součástí celní unie, ale ani pro ty, kteří požadují jednoznačný odchod země z EU se všemi důsledky, které to přináší.

Já se obávám, že propast mezi těmi, kteří chtějí odejít a těmi, kteří chtějí co nejužší vztahy s EU, je tak obrovská, že ji nelze překlenout. Dohoda se o to snažila a nabízela jakýsi vágní kompromis, ale to neprošlo a evidentně to ani neprojde. Takže jediné řešení je, že vyhraje jeden z těchto dvou táborů – buď to bude tvrdý odchod, nebo ještě užší vztah, než vyjednala Mayová.

Dnešní hlasování o nedůvěře tedy zřejmě ustojí, co by ale následovalo, pokud by přece jen na kabinet padl a nakonec by došlo i na předčasné volby? Jak by to jednání o brexitu ovlivnilo?

V tom případě by Británie jednoznačně musela požádat Evropskou unii o prodloužení termínu. Unie se už vyjádřila v tom smyslu, že je k něčemu takovému ochotná, pokud k tomu Británie bude mít dobrý důvod. A pád vlády, předčasné volby a přenesení zodpovědnosti na další kabinet je velice dobrý důvod, aby unie souhlasila s prodloužením období, během kterého se vyjednává, tedy s odložením brexitu.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Jak pravděpodobný je nyní odchod Británie bez dohody?

Myslím, že to je stále míň než 50 procent. Protože i návrhy, které minulý týden prošly v britském parlamentu a které zavazují premiérku k tomu, aby do tří dnů předložila náhradní řešení, ukázaly, že je v parlamentu určitá většina odmítající tvrdý brexit. Proto tento scénář považuji za méně pravděpodobný, ale jak roste nejistota a chaos uvnitř Británie, hrozí, že Británie z Evropské unie zkrátka vypadne bez dohody, protože bude tak paralyzovaná, že nebude schopná nic udělat.

Datum vystoupení je vázáno na článek 50 Smlouvy o EU a ten říká, že je možné období prodloužit. Britský parlament ho ale zároveň vsadil do své primární legislativy a vzhledem k chaosu a k tomu, jakým způsobem funguje britský parlament, hrozí, že Britové z unie najednou vypadnou. Stále si ale myslím, že to je méně pravděpodobné, než to, že se brexit odloží.

V reakci na výsledek hlasování to včera naznačil i šéf Evropské rady Donald Tusk, který vyzval britskou vládu, aby zvážila odložení brexitu na neurčito. Na twitteru přesně napsal: „Pokud dohoda není možná a nikdo nechce odchod bez dohody, tak kdo bude mít konečně odvahu říci, jaké je jediné pozitivní řešení?“ Může podle vás výsledek hlasování vést k tomu, že Británie z EU nevystoupí, nebo se brexit tímto způsobem nakonec odloží na neurčito? 

Myslím, že ano, protože je velmi nepravděpodobné, že by smlouva napodruhé prošla. Mayová se může pokusit ji dát znovu do parlamentu a začít tím vlastní brexiteery tvrdě vydírat – že buď dohodu schválí, nebo Británie z EU neodejde. Nevím ale, jak by to fungovalo. Navíc severoirští unionisté, jejichž hlasy Mayová potřebuje, řekli, že jestli v dohodě zůstane severoirská pojistka, v žádném případě za dohodu hlasovat nebudou. Považuji tedy za extrémně nepravděpodobné, že by smlouva v této podobě napodruhé prošla. A dojednání nové smlouvy nebo dalších ústupků ze strany EU je podle mě také nepravděpodobné, protože se to zkrátka nestíhá.

Za nejpravděpodobnější scénář tedy považuji právě odložení brexitu – pokud tedy nenastane to, že se Britové k ničemu nevzchopí a následkem toho 29. března z unie vypadnou bez dohody. K odložení brexitu přitom mohou být dva různé důvody. Zaprvé to jsou předčasné volby, nebo referendum. Druhým důvodem pak může být to, že začnou úplně nový proces formování postoje, který by získal většinovou podporu v britském parlamentu. Ukázalo by se, co poslanci vlastně chtějí, aniž by vyvolávali předčasné volby nebo referendum. Premiérka už navíc naznačila, že by teď chtěla začít konzultovat i s opozičními stranami, jakým způsobem dál postupovat.

Říkáte, že nepovažujete za pravděpodobnou renegociaci dohody, protože se to nestíhá. Nicméně byly náznaky, že by Evropská unie mohla prodloužit termín brexitu stanovený na 29. března do července, aby Mayová získala další čas. 

Ano. Pokud by došlo na prodloužení termínu do července, tam už by Mayová na renegociaci čas měla.

Byla by v takovém případě EU ochotná Mayové pomoct a poskytnout jí další ústupky, aby mohla parlamentu nabídnout o něco lepší dohodu?

Evropská unie by možná ochotná byla, ale tam jde především o severoirskou pojistku a takovýto krok by vyžadoval souhlas Irska. Podle Dublinu by se pak rozhodovalo, jestli Evropská unie bude Británii ustupovat, nebo ne.

Podle mě je ale renegociace dohody méně pravděpodobná, protože zastánci tvrdého brexitu nemají problém jen se severoirskou pojistkou, ale například i platbou do evropského rozpočtu. Je tam mnohem víc překážek a nevím, jestli by je pouze změny ohledně severoirské pojistky přiměly hlasovat pro. Zároveň tam jsou ti, kteří chtějí užší vazby mezi Británií a EU – těm nevadí severoirská pojistka, ale to, že se Británie dohodou unii příliš vzdaluje.

Volby do Evropského parlamentuVolby do Evropského parlamentuautor: Info.cz

Jako nejpravděpodobnější tedy považujete odložení brexitu. Za jakých podmínek by mohlo dojít k tomu, že Británie EU nakonec vůbec neopustí?

Takový scénář se může stát. Já jsem už od prvního referenda říkal, že existuje určitá pravděpodobnost, že Británie uskuteční ještě jedno referendum o podmínkách vystoupení. A vzhledem k nastalému chaosu je možné, že Britové odmítnou vystoupit a tato otázka se na několik let uzavře. Opakované referendum, ve kterém by Britové řekli, že chtějí zůstat v EU, je tedy jedna možnost. Druhá varianta pak je, že se to skutečně odloží na neurčito. Nedovedu si ale představit, že by si britští představitelé vzali na triko zastavit brexit, aniž by si to nechali posvětit novým referendem.

Může tedy být ve hře stažení článku 50, které podle rozhodnutí Soudu EU může Británie udělat jednostranně?

Samozřejmě může a má dvě možnosti, jak to udělat. První je opakované referendum, kdy by se Britové vyslovili pro setrvání v EU a parlament by pak odhlasoval vládě pověření, aby oznámení o vystoupení stáhla. Druhá možnost je, že se Británie bude snažit o prodloužení termínu brexitu, ale některá země EU její žádost zablokuje – pak by mohli použít stažení článku 50, aby zabránili tvrdému brexitu. Britský ministr spravedlnosti na druhou stranu včera zdůraznil, že takové řešení Spojené království nesmí použít jenom kvůli tomu, aby brexit oddálila – stažení oznámení podle článku 50 musí udělat v dobré víře s tím že brexitu skutečně zastavuje. Británie si tedy podle mě velice dobře zváží, jestli oznámení stáhne, nebo ne.

Pokud by Británie skutečně nevstoupila, jak by pak vypadaly vztahy mezi Velkou Británií a zbytkem unie? Zajelo by to do starých kolejí, nebo už by byly vztahy narušené?

To je věštění z křišťálové koule, ale velmi záleží na tom, kdo a s jakým programem by vyhrál další volby. Vztahy Británie a unie se už v minulosti měnily podle toho, zda byla u moci konzervativní vláda, která byla trochu chladnější, nebo labouristi, za kterých se Británie mnohem víc zapojovala do integračních procesů.

V kuloárech se ale zároveň říká, že je velká ochota členských zemí unie v případě, že Británie zůstane, nabídnout jí mnohem větší ústupky, než kdysi vyjednal David Cameron. Pokud si vzpomeneme, referendu předcházelo vyjednávání mezi Británií a Evropskou unií o změně podmínek jejího členství. Cameron dosáhl určitých ústupků, které ale Britové vyhodnotili jako nedostatečné a hlasovali pro vystoupení. A v unii nyní zřejmě existuje ochota tyto požadavky znovu projednat a nabídnout Británii případně větší.

Kdyby k tomu došlo, vztah by se podle mě mohl paradoxně posílit. Ale v případě, že se brexit zastaví a Británie bude pokračovat v členství bez jakýchkoliv nových podmínek, obávám se, že otázka jejího odchodu nezůstane uzavřená. Polarizace společnosti by pokračovala i dál a to by mělo takový vliv na chování Británie, že by mnohem silněji blokovala jakékoliv další reformy EU a prohlubování evropské integrace. Británie by pak byla nestabilním členem Evropské unie a jakýmsi troublemakerem.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud