Články odjinud

Brexit v bodu zlomu: Jak rozhodnou poslanci a co bude pak? 6 palčivých otázek k hlasování

Brexit v bodu zlomu: Jak rozhodnou poslanci a co bude pak? 6 palčivých otázek k hlasování

Do brexitu zbývají přesně dva měsíce a dva týdny, stále ale není jasné, jak (a zda vůbec) Velká Británie unii 29. března opustí. Zlomovým okamžikem, který napoví další vývoj, bude zítřejší hlasování dolní komory britského parlamentu o brexitové dohodě vyjednané premiérkou Theresou Mayovou. Vše sice nasvědčuje tomu, že britští poslanci dohodu neschválí, výsledek hlasování však po týdnech přešlapování na místě vývoj kolem brexitu konečně rozhýbe. Co se dá čekat pak? Skončí Mayová ve funkci premiérky, dojde na neřízený brexit nebo bude termín odchodu posunut? Podívejte se na nejožehavější otázky spojené se zítřejším hlasováním.

Jaký verdikt se dá od hlasování očekávat?

O brexitové dohodě měli britští poslanci rozhodnout už 11. prosince, poměr sil v Dolní sněmovně však premiérce Therese Mayové a její dohodě předpovídal jasnou prohru, šéfka britské vlády se proto rozhodla hlasování odložit. Tím se ale proces odchodu Spojeného království z Evropské unie zasekl na mrtvém bodě a nezdá se, že by Mayová svým rozhodnutím jakkoliv pomohla. Stále totiž vše nasvědčuje tomu, že poslanci dohodu smetou ze stolu.

„Je velmi pravděpodobné, že premiérka na většinu nedosáhne. I když v posledních dnech pod sílícím tlakem někteří konzervativní poslanci, kteří dříve dohodu velmi kritizovali, manifestačně hlásí, že změnili názor, a přestože mají k dohodě výhrady, budou hlasovat pro. Dá se tedy říct, že si premiérka čísla vylepšuje, zřejmě jí to ale stačit nebude,“ popisuje pro INFO.CZ náladu britských poslanců těsně před hlasováním odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMP) Kryštof Kruliš.

Jak bude hlasování probíhat?

Pětidenní debata v Dolní sněmovně, která odstartovala ve středu 9. ledna, bude uzavřena projevem premiérky Mayové. Pak přijde na řadu samotné hlasování o právně závazné „rozvodové“ smlouvě a politické deklaraci, která nastiňuje podobu budoucích vztahů mezi Británií a zbytkem EU. Mayová potřebuje, aby ji z 650 poslanců podpořilo nejméně 318. Jak se k dohodě nakonec postaví, má být jasné zítra po osmé hodině večerní, kdy má očekávané hlasování odstartovat.

Největším kamenem úrazu je záložní plán pro zachování volného pohybu osob a zboží přes hranici mezi Irskem a Severním Irskem, který by začal platit po dvouletém přechodném období, pokud by Londýn s Bruselem nenašly lepší řešení. S takzvanou irskou pojistkou ale velká část britských poslanců nesouhlasí – mají obavy, že nepůjde jen o dočasné řešení a Británie zůstane spoutaná v celní unii s EU na neurčito.

Došlo od prosince, kdy se mělo hlasovat, k nějakému posunu? 

Jak tvrdí odborník AMO, situace kolem brexitu se od prosince, kdy se mělo o dohodě původně hlasovat, nijak zvlášť neposunula. „Mayové je to často vyčítáno, že se hlasuje o stejném textu, který měl být poslancům předložen před měsícem. Ze strany odpůrců dohody zaznívá, že se hlasuje o tom samém, ale to, co přibylo, jsou politická ujištění, že Evropská unie nevnímá záložní plán jako definitivní variantu a chce s Británií konstruktivně jednat, takže by záložní plán ani nemusel být využit,“ říká Kruliš.

Po prosincové Evropské radě další politické ujištění ze strany unijních lídrů přišlo dnes, tedy těsně před klíčovým hlasováním. Předsedové Evropské rady Donald Tusk a Evropské komise Jean-Claude Juncker ve společném dopise britské premiérce napsali, že pokud bude zvláštní režim na irské hranici spuštěn, unie je odhodlaná jej co nejrychleji nahradit nově dohodnutým řešením.

Jak ale upozorňuje Kruliš, takováto politická ujištění mají omezenou váhu, protože za dva roky může být konstelace i politické vedení úplně jiné. Proto je kritici dohody označují za nedostatečné a dávají Mayové najevo, že ujištění musí mít právní povahu. 

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Co se bude dít, pokud poslanci dohodu neschválí?

Pokud se prognózy naplní a britští poslanci dohodu neschválí, musí vláda Mayové do tří zasedacích dnů – tedy do pondělí 21. ledna – představit plán B. Zatím ale není jasné, jak by měl další postup vypadat. Premiérka totiž žádnou alternativu k její dohodě nepřipouští a tvrdí, že text, který je dnes na stole, je jediný možný – v opačném případě prý přijde neřízený brexit, nebo na odchod z Evropské unie vůbec nedojde.

„Mayová říká, že žádný plán B není, a to je její strategie – snaží se dohodu prezentovat jako jedinou možnou. Vláda ale samozřejmě musí s touto variantou počítat. Částečně se za takovou variantu může považovat odchod bez dohody, hovoří se však o tom, že přípravy na odchod bez dohody jsou součástí vyjednávací taktiky, spíš než by se přípravy reálně odehrávaly,“ říká Kruliš s tím, že pokud dohoda v Dolní sněmovně neprojde, plán B by mohl být takový, že premiérka odjede do Bruselu a pokusí se s EU vyjednat další ústupky, díky kterým by se dohodu podařilo napodruhé schválit.

Jak ale upozorňuje analytik AMO, na stole je také poměrně divočejší varianta. „Uvažuje se také nad tím, že poslanci převezmou kontrolu nad jednáním o brexitu a budou tak víc určovat směr, jakým se bude brexit dál ubírat. Chtěli by novelizovat jednací řád sněmovny, aby mohli přinášet poslanecké návrhy o brexitu a hlasovat o nich,“ popisuje aktuální vývoj na britské politické scéně s tím, že podle aktuálních pravidel může takovéto návrhy nastolovat pouze vláda.

„To by v jednacím řádu, který je řízen dlouholetou tradicí, byla svým způsobem revoluce a Theresa Mayová to vnímá jako velkou změnu, se kterou nepočítala. Poslanci by tak měli větší přímý vliv na to, jak se bude situace po hlasování vyvíjet,“ dodává expert, podle kterého to může být součástí další nátlakové hry Mayové, která tvrdí, že v případě neschválení dohody brexit vůbec nemusí nastat.

„Rebelii uvnitř parlamentu Mayová svým způsobem využívá k tomu, aby tlačila na opozici uvnitř vlastní strany – ukazuje jim, že pokud budou hlasovat proti dohodě, parlament se může tímto způsobem utrhnout ze řetězu a chopit se vlastní iniciativy, což by podle Mayové znamenalo, že by k brexitu ani nedošlo,“ vysvětluje Kruliš

Varování Mayová zopakovala také v dnešním projevu, ve kterém vyzvala britské poslance, aby její dohodu zítra odkývali. Jinak podle ní hrozí, že Británie odejde z EU bez dohody, ale i „mnohem větší nebezpečí, že neodejdeme vůbec“.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Může být brexit zastaven?

Mayová hrozí tím, že na brexit vůbec dojít nemusí. Podle Kruliše něco takového vyloučit nelze – z právního hlediska by k takovému kroku stačilo schválení parlamentu, jedinou legitimní cestou by ale bylo vyhlášení nového referenda. O odchodu země z EU totiž rozhodli sami britští voliči v roce 2016, v parlamentu by se tak musela najít parlamentní většina k uskutečnění dalšího referenda, ve kterém by se Britové vyslovili proti brexitu. Pak by bylo zastavení brexitu možné.  

Bude britský parlament o brexitové dohodě hlasovat znovu?

Pokud Dolní sněmovna dá brexitové dohodě stopku, je jedním z pravděpodobných scénářů vyvolání druhého hlasování. Britští poslanci by tak mohli o osudu dohody rozhodovat znovu, pokud by se Mayové podařilo v Bruselu vyjednat další ústupky. Na to však nezbývá dost času – britský deník The Guardian tak dnes odvoláním na unijní zdroje informoval, že Evropská unie je připravená termín brexitu stanovený na 29. března odsunout až na červenec.

Mayová sice v reakci na zprávu britského listu reagovala slovy, že by Británie neměla o odložení brexitu žádat, ale stát za vystoupením 29. března, podle Kruliše to je ale další projev nátlakové hry, která se ve Spojeném království nyní odehrává.

„Vláda a Theresa Mayová tvrdí, že se o ničem jiném hlasovat nedá a je to jediná možnost, ale zároveň všichni vědí, že ta možnost tady je. Hlasování totiž nemusí dopadnout většinově jedním nebo druhým směrem – mohou říct, že to schvalují, ale ukládají vládě, aby ještě dosáhla dalších ústupků ze strany EU. Tím by se otevřela cesta k dalšímu jednávání,“ říká s tím, že by na ústupky ze strany unijních lídrů dojít mohlo.  Evropská unie navíc podle něj má prostor, kam Británii případně ustoupit – ani unie si totiž neřízený brexit nepřeje.

„Kdyby se mělo rozhodovat o odchodu Británie bez dohody, nebo dalším ústupkem, unie se rozhodne pro druhou možnost. Britští poslanci ale nemají dost informací o tom, jak jednání s EU v určitých fázích postupovalo. Je to do určité míry chyba Mayové, která za to čelí kritice ze strany některých konzervativních poslanců. Ti tvrdí, že selhala v komunikaci v parlamentu a že měla hledat podporu poslanců už během vyjednávání o brexitu,“ říká Kruliš.

Skončí Mayová ve funkci premiérky?

Pokud britský parlament zítra pošle dohodu o brexitu k ledu, nelze vyloučit žádnou variantu a v ohrožení je i samotná Mayová. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn se už nechal slyšet, že pokud parlament dohodu odmítne, on sám navrhne hlasování o nedůvěře vládě. Podle Kruliše však Mayová má šance svou vládu obhájit. Konzervativní poslanci totiž nemusí souhlasit s tím, co v Bruselu vyjednala, to ale neznamená, že by chtěli Corbyna dostat k moci.

„Pro Konzervativce to je stále velká hrozba, proto jsou schopni vládu Mayové dál držet, ale zároveň ji přes parlament dál úkolovat v tom, jak brexit vyjednávat. Corbyn totiž chce brexit s členství v celní unii, což je přesně to, čeho se brexiteři bojí a je to důvod, proč také brojí proti záložnímu plánu. Možnost, že by Corbyn vyhrál volby a brexit by se vedl v jeho režii, je pro ně tedy ještě méně přijatelná, než záložní plán. S tím také mohou pročítat a nakonec třeba část z nich obrátí a brexitovou dohodu při hlasování podpoří,“ říká na závěr Kruliš.

 

 

Články odjinud