Brexit v rukou poslanců: Mayová běží proti zdi, unii bude chtít přimět k ústupkům, míní expert | info.cz

Články odjinud

Brexit v rukou poslanců: Mayová běží proti zdi, unii bude chtít přimět k ústupkům, míní expert

V britském parlamentu bude v následujících dnech rušno – dneškem bylo zahájeno pět dní rozprav, které v úterý vyvrcholí hlasováním o dohodě o brexitu. Text vyjednaný premiérkou Theresou Mayovou s unijní sedmadvacítkou ale nemá mezi poslanci podporu, už předem se proto očekává, že většina z 650 členů dolní komory dohodu pošle k ledu. V takovém případě hrozí, že Spojené království opustí Evropskou unii bez dohody, vše ale bude záviset především na tom, jak se bude vyvíjet situace na britské politické scéně. Jaké jsou šance na sesazení Theresy Mayové a půjdou nakonec Britové znovu k hlasovacím urnám?

Theresa Mayová běžící proti zdi – asi tak by se podle experta na britskou politiku Kryštofa Kruliše dalo popsat nadcházející dění v parlamentu Spojného království, který bude po pěti dnech debatování rozhodovat o tom, zda podpoří dohodu o brexitu vyjednanou se zbytkem Evropské unie. Text obsahují takzvanou „rozvodovou smlouvu“ a politickou deklaraci o budoucích vztazích mezi Británií a EU musí britský parlament odsouhlasit, šance na úspěch jsou ale s největší pravděpodobností předem prohrané.

Proti znění dohody, jak jí s EU vyjednala britská premiérka, se staví všechny opoziční strany i severoirská Demokratická unionistická strana, která svými deseti hlasy drží konzervativní vládu Mayové při životě. Dohodu však odmítá i významná část z 316 poslanců Konzervativní strany – výhrady vyjádřilo nejméně 100 z nich.

„Theresa Mayová si zvolila takovou cestu, že běží proti zdi – není žádný prostor, jak zeď překonat a vyhnout se čelní srážce v podobě odmítnutí dohody v britském parlamentu. Ale přestože ví, že narazí, běží pořád,“ popisuje pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš, podle kterého se ale Mayová nevzdává a vytváří tlak na poslance kampaní, prostřednictvím které se snaží přimět k podpoře jejího plánu alespoň britské voliče.  

„Spekulace se vedou hlavně nad tím, jak velkým rozdílem boj o dohodu v parlamentu prohraje. Pokud by to bylo až o 100 hlasů, o kterých se mluví, byl by to opravdu zásadní rozdíl a pro práci Theresy Mayové velmi špatné vysvědčení. Možná proto zvolila cestu kampaně po britských městech, kde se snaží oslovovat přímo voliče, aby působili na své poslance, a zároveň to můžu být i snaha přesvědčit když ne poslance, tak alespoň Brity. S tím se pak dá pracovat v případě předčasných voleb nebo hlasování v referendu,“ míní Kruliš.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Přestože se zdá, že je o výsledku hlasování britských poslanců předem rozhodnuto, pětidenní rozprava o brexitu nebude bezvýznamná, ani nudná. Diskuse poslanců bude podle očekávání velmi bouřlivá, a jak popisuje Kruliš, řešit se zde bude řada „dílčích meziher“, které mohou do konečného rozhodování ještě promluvit. Jednou z nich je i uniklý návrh právní analýzy brexitové dohody, kterou si nechala zpracovat vláda, pro poslance ale není kompletně přístupná. Ti se k ní ale přesto dostali.

Uniklé právní stanovisko přitom potvrzuje, že takzvaný nouzový režim pro odvrácení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem by po případném zavedení platil až do chvíle, než by se Británie s EU dohodla na lepším řešení. Londýn tedy od opatření jednostranně odstoupit nemůže, to je ale pro poslance těžko stravitelné.

„Právní analýza potvrzuje to, že záložní plán nedává možnost, jak se z něj jednostranně vyvázat a Velká Británie by v něm mohla zůstat uvízlá napořád,“ říká Kruliš s tím, že by se další jednání o budoucím vztahu mezi Londýnem a Bruselem během přechodného období mohla vléct, zamrznout či spadnout pod stůl, jako se to stalo v případě transatlantické dohody TTIP mezi EU a USA. „Pokud by něco takového nastalo v britsko- evropském jednání, mohlo by se stát, že záložní plán by držel Spojené království v celní unii bez právní možnosti z něj odejít,“ dodává odborník. To ale konzervativci považují za nepřijatelné.

Další „mezihrou“ je pak rozhodování Soudního dvora EU ohledně otázky skotských poslanců – ti chtěli vědět, zda by 27 členských států EU muselo odsouhlasit případné rozhodnutí Británie brexit zvrátit. Podle nich přitom bylo důležité, aby otázka byla vyjasněná ještě před úterním hlasováním a bylo jim částečně vyhověno. Generální advokát SDEU Campos Sánchez-Bordona totiž dnes rozhodl, že pokud by Londýn chtěl vzít článek 50 lisabonské smlouvy zpět, souhlas sedmadvacítky nepotřebuje, Británie tak může brexit jednostranně odvolat. I tento krok je tak vedle právní analýzy dalším klíčovým prvkem do aktuální rozpravy v britském parlamentu, který může hlasování některých poslanců ovlivnit.   

Sesazení Mayové nebude snadné

Co tedy čekat, pokud úterní hlasování skončí pro Mayovou prohrou? Podle zákona má vláda deset dní na to, aby oznámili, jak budou dál postupovat. Kabinet Mayové už v minulosti oznámil, že v takovém případě by země odešla z Evropské unie bez dohody, scénářů se ale nabízí víc. Na rozhodnutí parlamentu navíc zřejmě okamžitě zareagují finanční trhy, ministři tak budou muset konat dřív.

„Je tam desetidenní lhůta, kdy by premiérka měla přijít s nějakým alternativním návrhem pro případ, že dohoda nebude schválena. Vyšlo by to víceméně přesně na svátky, ale předpokládá se, že těch deset dní nevyužije a přijde s představením nějakého záložního plánu mnohem dříve,“ míní odborník AMO.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Spojené království tak po úterku zřejmě čekají další turbulentní dny a týdny. Jak upozorňuje moderátor televize ITV Robert Peston, Mayová nemá v případně zamítnutí dohody žádnou alternativu, po hlasování tak může přijít její rychlý konec. „Pokud opravdu myslí vážně to, co říká, tedy že nemá žádný plán B, její konec ve funkci premiérky bude po prohraném hlasování otázkou hodin a bude nahrazena někým, kdo upřímně usiluje o nalezení jiné cesty, jak zabránit rozvratu v podobě brexitu bez dohody,“ napsal v komentáři.

Za „normálních okolností“ by byla rezignace premiérky na místě také podle odborníka AMO, tomu ale situace na britské politické scéně příliš neodpovídá – alespoň prozatím. „Z hlediska ústavní tradice by bylo vhod, kdyby Theresa Mayová rezignovala, protože pokud premiér nemá pro takto zásadní návrh parlamentní většinu, za normálních okolností by to znamenalo rezignaci předsedy vlády. Současná situace je ale mnohem obtížnější,“ říká Kruliš.

Konzervativní strana sice má mechanismus na to, jak šéfa strany a zároveň předsedu vlády sesadit – a to zasíláním dopisů, prostřednictvím kterých by vyzvali k hlasování o postu předsedy strany. Ke spuštění hlasování je zapotřebí 48 dopisů, o sesazení předsedy je pak zapotřebí nadpoloviční většina konzervativních poslanců, tím pak předseda strany končí i ve funkci premiéra. Konzervativci by pak v rámci hlasování hledali nového předsedu strany, který by se stal zároveň premiérem.

„Strana ale nemá nyní motivaci současný stav měnit, protože není jednotná – dělí se na několik frakcí a kdokoliv, kdo by po Mayové do té funkce přišel, by pro novou podobu brexitové dohody nezískal většinu strany,“ říká Kruliš. Kromě poslanců, kteří razí stejnou cestu jako Mayová, se totiž strana dělí na další dvě čáti – jednu, která by ráda zvrátila rozhodnutí Britů a setrvala v rámci EU, a druhá, která chce tvrdý brexit. V současnosti tedy není nikdo, kdo by dokázal stranu sjednotit.

Druhou možností je pak vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Tomu je opozice v čele s labouristy samozřejmě otevřená a je otázka, zda by se na stranu opozice nepřidala i část nespokojených konzervativců – pak by měli šanci vládu sesadit. To by ale zřejmě vedlo k předčasným volbám, ze kterých mají konzervativci obavy. Strach z výhry opozice je tak jediným důvodem, proč se vnitřní frakce v rámci Konzervativní strany zatím o nic nepokusily. „Ale vzhledem k tomu, že se jiná cesta k vyslovení nedůvěry v rámci Konzervativní strany vůči Mayové nenabízí, je to varianta, kterou nelze po hlasování vyloučit,“ míní Kruliš.

Ustoupí Evropa požadavkům Londýna?

Pokud bude dohoda britskými poslanci poslána k ledu, část tamních politiků doufá v to, že se ještě podaří otevřít jednání s evropskou sedmadvacítkou a přesvědčit jí k ústupkům, které by vedly k následnému přijetí dohody v Británii.

„Britská politická scéna se domnívá, že je možné se zbytkem Evropy vyjednat něco jiného, než to, co dojednala Theresa Mayová – ať už je to šéf labouristů Jeremy Corbyn, který tvrdí, že by během pár týdnů s EU vyjednal dohodu o brexitu mnohem lépe, než to za dva roky zvládla Mayová. Na druhou stranu konzervativní frakce tvrdí, že kdyby se pohrozilo odchodem bez dohody, Evropa by v některých bodech nakonec ustoupila a smlouva s EU by pro Británii byla přijatelnější,“ říká Kruliš.

Zbytek Evropské unie však dává jasně najevo, že současná podoba dohody je jediná možná, Británie nic lepšího nezíská a dalšímu jednání už otevřená není. Potvrdil to i nedávný mimořádný summit unijních lídrů. Nastalé situace se však Mayová možná bude snažit využít k tomu, aby Evropu přeci jen přesvědčila.

„Pokud Mayová bude chtít znovu získat pozornost 27 zemí EU, bude se jí snažit ukázat, že pro prosazení dohody udělala maximum, ale nepodařilo se to, a že je Británie v takové situaci, že kromě brexitu bez dohody je jedinou možností usednout znovu k jednacímu stolu. Bude pak spoléhat na to, že zbytek unie odchod bez dohody také nechce,“ míní odborník.

V takovém případě by mohlo dojít i na další scénář, který dosud Mayová tvrdošíjně odmítala, a to je referendum o brexitové dohodě – i díky němu by Británie mohla Evropu donutit k ústupkům. „Pokud by na to Evropa nechtěla slyšet, pak se nabízí i varianta dalšího referenda, které by dalo najevo, zda Britové přijmou dohodu, jak byla vyjednána, nebo chtějí, aby Londýn pokračoval v jednání. Pokud by dohodu v referendu odmítli, Mayová by měla politicky silnější karty pro zahájení dalšího jednání evropskou sedmadvacítkou,“ uzavírá expert AMO.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud