Britský Kocourkov. Poslanci se drží v šachu, dohodu o brexitu neschválí ani potřetí | info.cz

Články odjinud

Britský Kocourkov. Poslanci se drží v šachu, dohodu o brexitu neschválí ani potřetí

Chaos kolem brexitu snad nemůže být větší. Téměř dva roky se pozornost Evropy soustředí na 29. březen 2019, kdy má (nebo spíše mělo) dojít k odchodu Británie z Evropské unie. Ani dva týdny před tímto termínem se však vedení Spojeného království nedokáže shodnout na tom, jak má brexit vypadat. Řešení patové situace nepřinesl ani tento týden nabitý hlasováním o nejrůznějších variantách – spíše naopak. Situace se ještě více zamotala a po včerejšku je jasné, že britští poslanci budou o dohodě, kterou už dvakrát zamítli, hlasovat potřetí. Zákonodárci se ale vzájemně drží v šachu a zdá se, že dokud bude Dolní sněmovna v současném sestavení, brexitový proces se nikam nepohne. 

Britští poslanci měli tento týden šanci ukázat, jak si představují odchod z Evropské unie, to se ale podle očekávání mnohých nestalo. Patová situace se ještě víc zkomplikovala a o Dolní sněmovně se mluví jako o „domě bláznů“. V úterý poslanci brexitovou dohodu opět silnou převahou zamítli, ve středu se vyslovili proti odchodu bez dohody a včera podpořili odklad brexitu – avšak jen do 30. června a za podmínky, že parlament dohodu do 20. března schválí. Poslanci tak budou opět hlasovat o dohodě, kterou už dvakrát odmítli, že by se naplnilo rčení „do třetice všeho dobrého“, to ale příliš nevypadá.

Zatímco v lednu byla brexitová smlouva, kterou s Bruselem vyjednal kabinet Theresy Mayové, zamítnuta rozdílem 230 hlasů, v úterý byl rozdíl 149 hlasů. Téměř osmdesát poslanců se tak za dva měsíce podařilo přesvědčit, stále ale jde o porážku. Vidina britské premiérky, že do příštího týdne dostane na svou stranu dalších 150 poslanců, se tak zdá být bláhová a strategie zahnat poslance na poslední chvíli do kouta Mayové zřejmě nevyjde.

„Taktikou Mayové je vytvořit skutečně co největší tlak na zastánce tvrdého brexitu, kteří chtějí odejít z EU za každou cenu, hrozbou, že pokud neschválí dohodu, bude se muset prodloužit vyjednávací období, a kdo ví, co se stane pak – možná budou nové volby, referendum nebo brexit vůbec nebude. Nakolik bude tahle strategie úspěšná, nedokážu říct, Mayová má ale další problém – pochybuji, že by labouristická strana dohodu podpořila. Potřebuje tedy, aby hlasovali pro všichni vládní poslanci, a to bude velice těžké. Podtrženo sečteno, pokud bych si měl tipnout, řekl bych, že dohoda příští týden opět neprojde,“ říká pro INFO.CZ expert Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zastánce tvrdého brexitu však mohou ke změně postoje dohnat slova šéfa Evropské rady Donalda Tuska, který dal na twitteru otevřeně najevo, že bude v případě potřeby evropské lídry příští týden směřovat k dlouhodobému odkladu. „Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal včera Tusk. 

O možnosti odložení brexitu až do roku 2021 se spekuluje už posledních několik týdnů, Tuskovo prohlášení je však prvním velkým varováním, že by na tento scénář skutečně mohlo dojít. A to je pro tvrdé brexitéry velká hrozba, která by část z nich mohla dotlačit k tomu, aby na dohodu Mayové raději kývli. Podle Havelky však slova šéfa Evropské rady nemířila na zastánce tvrdého brexitu, které by se tak snažil přesvědčit k odsouhlasení odhody.

„Kam podle mě Donald Tusk mířil, je celkové přehodnocení brexitové strategie ve Velké Británii. Je nepravděpodobné, že v Británii během tříměsíčního odkladu dojde k nějaké změně – labouristi a konzervativci pravděpodobně zůstanou zabetonováni na svých pozicích a je dost možné, že bychom se za tři měsíce ocitli ve stejné pozici jako dnes. Pokud tedy Tusk mluví o prodloužení vyjednávání o další dva roky, čtu to jako výzvu k tomu, aby se v Británii konaly druhé volby nebo referendum, které by potenciálně dokázaly změnit aritmetiku v Dolní sněmovně,“ míní Havelka.

Politický proces v Británii je totiž podle experta na EU naprosto zablokovaný, a je proto otázka, jestli je vůbec možné se za současného složení v Dolní sněmovně hnout z místa. „Jednotlivé strany a názory se vzájemně drží v šachu a nevidím možnost, jak se posunout někam dál,“ říká odborník Institut EUROPEUM.

Volby do Evropského parlamentu

Summit lídrů evropské sedmadvacítky se v Bruselu uskuteční příští čtvrtek a pátek a zatím všichni dávají najevo, že nebudou prodloužení bránit – je to totiž stále lepší varianta než tvrdý náraz v podobě brexitu bez dohody. Mayová však počítá jen s krátkodobým odkladem za předpokladu, že poslanci dohodu napotřetí schválí. Tím by získala čas na ratifikaci smlouvy a přijetí související legislativy. Londýn už ale neřeší, co dál, pokud bude dohoda poslanci opět zamítnuta. Odpověď se pak bude hledat na summitu unijních lídrů, kteří mohou Mayovou dotlačit právě k dlouhodobému odkladu – tři měsíce by totiž k odblokování situace zřejmě nestačily.

„Kdybych osobně seděl na jednání Evropské rady, určitě bych se ptal na to, k čemu by prodloužení o pouhé tři měsíce mělo sloužit. To, co by podle mě Mayová mohla přivézt do Bruselu, by mohla být nějaká nadstranická dohoda, jak dál pokračovat – například by se schválila brexitová smlouva s tím, že se budoucí vztahy s EU přiblíží představám labouristů, kdy by Británie zůstala členem celní unie. Pokud by taková nadstranická dohoda existovala, myslím, že by unijní lídři neměli s prodloužením o tři měsíce problém,“ míní Havelka.

„Pokud ale Mayová přijede do Bruselu v době, kdy bude proces v Británii stále zablokovaný, bude se podle mě Evropská rada ptát na to, zda by Británie nechtěla termín prodloužit o dva roky s tím, že by byly uspořádány nové volby nebo referendum. To je ale čirá spekulace a věštění z křišťálové koule, protože v tuto chvíli nemá proces nikdo pod kontrolou a může se stát skutečně cokoliv,“ dodává odborník.

Další silnou kartou, která do brexitového procesu výrazným způsobem promlouvá, je případná účast Británie ve volbách do Evropského parlamentu. Se Spojeným královstvím se totiž ve volbách naplánovaných na 23. až 26. května nepočítalo. Už v červnu proto evropští poslanci schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu poté, co Spojené království v březnu odejde. Místo 751 mandátů se má nově rozdělovat 705 poslaneckých míst.

Chaosem zmítaná Británie na volby zatím nemá ani pomyšlení, neplánuje se žádná kampaň a nerýsují se ani volební kandidátky, uspořádat volby takhle narychlo však podle Havelky nebude větší kámen úrazu. „Myslím, že volby lze nachystat poměrně rychle – v Británii s tím nemají problém. Otázkou je spíš to, jestli Británie bude muset volby uspořádat,“ říká Havelka s tím, že se ocitáme v jakémsi právním vakuu.

Jak ale tvrdí Evropská komise, pokud dojde na odklad brexitu, Británie se bude muset voleb účastnit, a naznačují to i předešlé právní analýzy. Například experti na evropské právo z německého Spolkového sněmu už začátkem března varovali, že pokud se Británie voleb nezúčastní, přestože bude stále členem EU, budou britským občanům odepřena základní práva, která mají na základě statusu občanů EU. Komise by proto mohla proti Británii zahájit řízení kvůli porušení práva a s žalobou by se mohli na britské soudy obrátit i samotní Britové. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud