Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel chce přitvrdit proti migraci. Navrhne lepší kontrolu hranic EU

Brusel chce přitvrdit proti migraci. Navrhne lepší kontrolu hranic EU

Evropská komise představí příští týden plán na lépe fungující společnou pohraniční a pobřežní stráž, která má za úkol pomáhat chránit vnější hranice evropské osmadvacítky. Informaci přinesl bruselský server Politico, který o tom mluvil s evropským komisařem pro migraci Dimitrisem Avramopoulosem. Brusel tím chce sebrat vítr z plachet některým extremistickým a populistickým stranám a hnutím, které na tématu migrace sbírají levné politické body.

„Chystám se představit nový balíček návrhů, který ještě více posílí evropskou pohraniční a pobřežní agenturu, a to především v oblasti návratů migrantů,“ řekl Politicu Avramopoulos. Důvodem je podle jeho slov především to, aby se členské státy, které leží na vnější hranici EU, cítily bezpečněji.

I přesto, že počet imigrantů, kteří nedovoleně vstoupili do EU, letos klesl na zhruba 75 tisíc oproti 1,2 milionu v roce 2015 (kdy vypukla migrační krize v EU), počet přistěhovalců pobývajících v EU podle Frontexu stoupá. Za loňský rok se sice povedlo vyhostit 151 tisíc lidí, ale téměř 205 tisíc se jich do EU dostalo.

Evropská komise by s novým návrhem měla podle bruselských novinářů přijít už v polovině příštího týdne – ruku v ruce s očekávaným projevem o stavu unie, který ve středu dopoledne v Evropském parlamentu ve Štrasburku pronese šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Společně s tím by měl být zveřejněn také „africký balíček“, který se bude soustředit na odstraňování příčin migrace v zemích Afriky.

Jak podotklo Politico, Brusel se svou iniciativou snaží zvrátit směr debaty, která nyní probíhá po celé Evropě (ČR není výjimkou) a ze které zatím bohatě těží extremistické a populistické strany s protiimgračními programy.

Diskuse o migraci se v EU oživila zejména poté, co v Itálii na jaře vstoupily do vlády protimigrantské strany Liga a Hnutí 5 hvězd. Po ostatních zemích EU začaly požadovat změnu pravidel pro přijímání migrantů. To v minulosti ale rázně odmítl například český premiér Andrej Babiš (ANO), který se kvůli tomu v posledních týdnech osobně setkal s italským premiérem Giuseppem Contem, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Naposledy se do celoevropské diskuse vložil francouzský prezident Emmanuel Macron, který po čtvrtečním setkání s premiéry Belgie a Lucemburska, prohlásil, že EU musí být solidární se svými jižními členy, tedy s Itálií a se Španělskem, kam nyní nejvíce přicházejí migranti z Afriky. Podle informací chtějí tyto země na neformálním summitu EU k migraci koncem měsíce v rakouském Salcburku navrhnout konkrétní finanční podporu africkým zemím výměnou za jejich snahu co nejvíce migrační tlak na Evropu omezit.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

„Někteří politici věří, že zabere, pokud se vrátí k národním řešením. To ale nefunguje. Svět se změnil. Ať už to přijmeme, nebo ne, žijeme v globalizovaném světě… Je důležité, aby si řada lídrů sama pro sebe ujasnila, čemu chtějí sloužit?,“ řekl Avramopoulos. „Jen odmítají a odmítají. Nejdůležitější a nejobtížnější je přijít s nějakým návrhem,“ dodal.

Na posledním summitu se státy evropského bloku po dlouhé debatě poměrně obecně shodly na vzniku center, která mají umožnit rychle určit, kdo z příchozích má právo na azyl v Evropě a kdo má být vrácen zpět. Diplomaté ale stále nepřišli s řešením, jak to v praxi provést. „Když mluvíme o těchto kontrolních centrech, tak určitě v žádném případě nemyslíme tábory, v nichž by se migranti koncentrovali,“ zdůraznil Avramopoulos. „Bude se k nim přistupovat se vší důstojností,“ dodal.

Na konci srpna totiž Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) publikoval zprávu, ve které vyzval řeckou vládu, aby urychleně řešila situaci přeplněných přijímacích center pro migranty na ostrovech v Egejském moři. Tisíce běženců, včetně mnoha dětí, tam podle UNHCR žijí v nevyhovujících podmínkách a nedostává se jim ani náležité zdravotní péče. Situace se navíc bude zhoršovat s příchodem chladnějších měsíců, mnozí totiž kvůli nedostatečným kapacitám žijí ve stanech.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1