Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi na EU nadávají, většina jich ale vystoupit nechce, ukázal průzkum

Češi na EU nadávají, většina jich ale vystoupit nechce, ukázal průzkum

Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky, ukázal průzkum, který dnes novinářům představil think tank Europeum. Pro setrvání v EU by podle studie hlasovalo 54 procent Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí. Na stejnou sadu otázek odpovídali také Maďaři, Rakušané, Slovinci a Slováci.

Respondentům ve vybraných zemích výzkumníci položili stejnou otázku, na kterou odpovídali v referendu o vystoupení z EU Britové. V Česku se 54 procent vyjádřilo pro členství, 34 proti a 12 procent lidí se nevyjádřilo. „Nejvíce euroskeptická skupina byli lidé ve věku 36 - 50 let,“ poznamenal ředitel think tanku Vladimír Bartovic. „V této skupině bylo 44 procent pro odchod a 42 procent pro setrvání v EU,“ dodal.

Pozitivně se k českému členství v EU staví mladí lidé a důchodci, přesné vysvětlení budou experti zjišťovat. „U starší generace je to zřejmě historická zkušenost,“ odhadl Bartovic. Mladší ročníky jsou podle něj patrně ovlivněny tím, že mohou naplno užívat výhod, jako jsou například studijní pobyty v zahraničí.

Na reprezentativním vzorku více než 500 lidí experti zjišťovali, jak veřejnost vnímá vykreslování EU od politiků. Téměř tři čtvrtiny Čechů odpověděly, že Evropská unie je popisována příliš pozitivně. Na druhé straně však průzkum ukázal, že podle 82 procent Čechů politici často využívají EU jako obětního beránka. „To je ten známý postoj, že Brusel nám něco nařizuje. Absolutní většina Čechů si uvědomuje, že čeští politici tohle dělají,“ upozornil Bartovic.

Z otázek zaměřených na vztah k Evropské unii výzkumníkům vyšlo, že mezi Čechy je silná skupina takzvaných euroskeptiků. „Nejvíce je tento pohled na EU rozšířen mezi nezaměstnanými nebo živnostníky,“ řekl Bartovic. „Česká republika je v mezinárodním srovnání nejvíce euroskeptická ze všech zemí, kde proběhl výzkum, a nejdůležitějším faktorem je vzdělání,“ doplnil. Čím vyšší je vzdělání, tím spíše podle něj lidé podporují členství Česka v EU.

Další odpovědi ukázaly, že mezi Čechy panuje představa, že unijní instituce jsou vůči Česku silně nespravedlivé. „Česká republika je také jediná za všech zemí průzkumu, která si myslí, že členství přináší více nevýhody. Opačně to vnímají třeba na Slovensku,“ dodal Bartovic.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1