Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko má smluvně zajištěnou polovinu evropských dotací, nejvíc v oblasti zaměstnanosti

Česká republika měla ke konci února smluvně zajištěno 50 procent evropských dotací na programové období 2014 až 2020. Jde o 284,5 miliardy korun z celkově přidělených 568,5 miliardy korun. Na svých stránkách to dnes uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné.

Z deseti operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, řízený ministerstvem práce a sociálních věcí, který má smluvně zajištěny tři čtvrtiny z přidělených 53 miliard korun. Nejhůře čerpá operační program Rybářství (32,3 procenta ze 760 milionů korun), za který odpovídá ministerstvo zemědělství.

Do konce února Evropská komise příjemcům dotací v ČR proplatila 66,4 miliardy korun, tedy 11,2 procenta. Pro letošní rok si vláda dala za cíl proplatit dalších 80 miliard. Je to kvůli splnění takzvaného pravidla N+3.

„To znamená, že peníze, které nám EU přidělila v roce 2015, musíme vyčerpat do konce roku 2018. Tedy certifikovat je Evropské komisi. Pro současné programové období toto pravidlo začalo platit až v roce 2015, protože až v tomto roce byly schváleny všechny programy. A tedy až v tomto roce mohlo čerpání začít," uvedla ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO).

„Špatné čerpání evropských fondů na začátku programového období je již známý evergreen. Nejprve se roky skoro nic neděje a následně vystavujeme ekonomiku poptávkovému šoku, kdy potřebujeme dočerpat velké množství peněz. Takovýto systém čerpání prohlubuje hospodářské cykly a není pro ekonomiku zdravý,“ sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle MMR je zpoždění způsobené tím, že řídicí orgány se ještě do poloviny roku 2016 zabývaly dočerpáváním peněz z programového období 2007 - 2013. Evropská unie navíc přidělené prostředky definitivně schválila až v polovině roku 2015.

Podle Křečka se stav čerpání oproti minulému období sice trochu zlepšil, avšak v této disciplíně stále nevynikáme. „Pro zlepšení systému můžeme hledat inspiraci u pobaltských zemí. Naopak odstrašujícími příklady by pro nás měly být Rumunsko a Chorvatsko," doplnil Křeček. Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda označil dosavadní čerpání Česka v kontextu EU za průměrné. "Hůře jsou na tom pouze Slovinsko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie a Malta. Lze tedy říci, že Česká republika má v čerpání stále rezervy,“ dodal Kovanda.

Ke konci roku Evropská komise rovněž vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36 miliard korun z celkových 604,5 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných 284,5 miliardy korun MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1