Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesta k EU je pro některé balkánské země těžká. V Kosovu vede přes slzný plyn

Cesta k EU je pro některé balkánské země těžká. V Kosovu vede přes slzný plyn

Kosovská opozice už nejméně po patnácté zamořila parlament slzným plynem. Jako obvykle se pokusila zablokovat dohodu o hranicích se sousední zemí, tentokráte s Černou Horou. Přitom právě smlouvy o hranicích jsou podmínkou zrušení víz pro Kosovany cestující do Evropy a budoucího vstupu do Evropské unie.

Poslanci kosovské albánské nacionalistické strany Sebeurčení si přenesli do jednacího sálu parlamentu Kosova neobvyklé zavazadlo. Kanystr se slzným plynem, který otevřeli a vypudili tak ostatní poslance z jednacího sálu. Pokusili se tak zablokovat schválení dohody o hranicích s Černou Horou, na základě které jí Kosovo postoupí necelý 80 kilometrů čtverečních svého území.

Poslanci Sebeurčení tvrdí, že se Kosova nemá vzdát ani pídě své půdy, a použili vypouštění slzného plynu k zablokování jednání parlamentu o hranicích již několikrát. Tentokráte byl ale parlament po několika hodinách opět svolán a naprostou většinou změnu hranic schválil. „Nevzdáme to kvůli násilí a populismu,“ řekl americké televizní stanici CNN předseda kosovského parlamentu Kadri Veseli, „schválení tohoto dokumentu poslouží k posílení suverenity naší země a otevře nám cestu k Evropské integraci.“

Uzavření smluv o hranicích s některými sousedy bylo totiž podmínkou, aby Evropská unie zrušila občanům Kosova víza pro cesty do EU. Čekalo se už jen na ratifikaci smlouvy s Černou Horou, která byla uzavřena mezi ní a Kosovem v roce 2015. Kosované berou schválení smlouvy o hranicích s Černou Horou zároveň jako začátek cesty své země do Evropské unie. Pro vstup Kosova do unie je podle průzkumů veřejného mínění přes 90 procent obyvatel Kosova.

Kosovo ale nesplňuje některé podmínky vstupu do EU týkající se například vlády práva a boje s korupcí a nemá ani vyřešeny své vztahy se Srbskem, od kterého se odtrhlo v roce 2008. Navíc Kosovo jako samostatný stát uznává jen 23 ze stávajících 28 členských zemí Evropské unie. Členem EU se tak Kosovo pravděpodobně dlouho nestane a nejspíše se ještě před ním do unie dostanou všechny další balkánské země.

Na cestě do unie tak pomůže dohoda o hranicích spíše Černé Hoře, která by se mohla stát členem Evropské unie v roce 2025.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1