Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští dopravci se ubránili obávané směrnici o práci v zahraničí. Co jim přinesou nová pravidla?

Čeští dopravci se ubránili obávané směrnici o práci v zahraničí. Co jim přinesou nová pravidla?

Mezinárodní kamionová přeprava nebude spadat pod novelu směrnice o vysílání pracovníků a dočká se vlastních pravidel. V Bruselu se na tom v těchto dnech shodly unijní instituce. Čeští dopravci sice původně chtěli, aby kamiony byly vyjmuty úplně, výsledek ale i tak vítají. Nová pravidla pro vysílání pracovníků v EU prosazují zejména západní země EU. Státy ve střední a východní Evropě, včetně Česka, doplněné ještě třeba o Španělsko a Portugalsko, je vnímají jako snahu vyhnat jejich firmy ze Západu.

„Náš původní cíl, aby byla silniční doprava ze směrnice vyjmuta úplně, je dnes nereálný,“ řekl INFO.CZ Vojtěch Hromíř ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. „Síla západních zemí je velká, a proto je dobře, že máme alespoň příležitost v lex specialis (zvláštní úprava v rámci širšího předpisu) zkusit prosadit podmínky přijatelné pro české dopravce,“ dodal. Česko v podobné snaze podpořily další země ze střední a východní Evropy, ale třeba také Španělsko nebo Portugalsko.

Ke klíčové dohodě, která počítá s tím, že mezinárodní doprava nebude podléhat připravované směrnici o vysílání pracovníků, ale budou pro ni v budoucnu platit zvláštní pravidla, dospěly nedávno unijní instituce – Evropská komise, členské státy (Rada EU) a Evropský parlament. Do doby, než tato pravidla začnou platit, se na dopravu bude i nadále vztahovat směrnice z roku 1996.

Důvod je jednoduchý – řidiče mezinárodní dopravy totiž nelze srovnávat například se stavebním dělníkem, který naopak pod novou směrnici opírající se o princip „stejný plat za stejnou práci na stejném místě“ spadat bude. „Řidič mezinárodní dopravy vjede každých pár hodin do jiné země a je nemyslitelné, aby měl na jedné výplatní pásce hned několik hodinových sazeb určených zeměmi, kterými právě projíždí. Potřebujeme celý systém zjednodušit a vytvořit nekomplikovaná a snadno vymahatelná pravidla s cílem usnadnit dopravní činnosti a současně chránit řidiče,“ říká k tomu česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE), která se jednání institucí EU účastnila a s revizí směrnice nesouhlasí od samého počátku.

Princip, aby vysílaný pracovník, tedy zaměstnanec, kterého firma pošle na splnění časově omezené zakázky do zahraničí, dostával stejnou odměnu jako pracovník v cílové zemi, razí Evropská komise. Státy střední a východní Evropy včetně Česka to vnímají jako snahu vyjít vstříc bohatším zemím a pomáhat chránit jejich trhy před levnější konkurencí z východu. To je také něco, na co dlouhodobě upozorňují čeští dopravci, kteří se bojí, že jim složitá pravidla zvednou náklady a byrokratickou zátěž a „vyšachují“ je. Dopravci tvrdí, že v konečném důsledku by mohli začít omezovat zakázky v zahraničí a propouštět řidiče.

„Musíme si uvědomit, že naše pozice je složitá. Nepatříme ani na západ, ani úplně na východ. Jsme levnější než západní dopravci, ale nemůžeme konkurovat kolegům z Polska, Rumunska, Bulharska a dalších zemí. Naší výhodou je, že Česká republika je průmyslová země a máme vysoké objemy exportů,“ říká k tomu Hromíř z ČESMAD. „Nic proti ideálům, ale já tady (ze strany Evropské komise; pozn. redakce) cítím hodně pokrytectví. Levná práce jen kousek dál, třeba v továrnách v západních Čechách, které dodávají na německý trh, nevadí. Státy, jako jsme my, musí zatím nižší náklady na práci považovat za výhodu,“ dodává.

Jak redakci napsala další česká europoslankyně Michaela Šojdrdová (EPP), nyní půjde především o to, jak se podaří nová pravidla nastavit. Podle jejích slov je třeba „zohlednit specifické podmínky sektoru dopravy, aby dopravci mohli na vnitřním trhu poskytovat své služby a nebyli vystaveni administrativní šikaně,“ uvedla.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1