Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děkujeme Česku, že odmítá kvóty na uprchlíky, říká pro INFO.CZ italský politik

Děkujeme Česku, že odmítá kvóty na uprchlíky, říká pro INFO.CZ italský politik

Česko nechce přijmout uprchlíky z Itálie a Řecka a tím zachraňuje Evropu před ještě horší situací, než ve které se nyní nachází. „Myslíme si, že vítací politika Evropy tu byla i kvůli tomu, aby sem přicházela levná pracovní síla. To jde proti našim mladým lidem, kteří jsou bez práce,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ poslanec a jedno z velkých jmen italské protiimigrační a euroskeptické strany Liga (severu) Massimiliano Fedriga. Strana, která v nedávných parlamentních volbách v Itálii získala nejvíce hlasů v rámci vítězné středopravé koalice Silvia Berlusconiho, může výrazně promluvit do zformování vlády. Co dalšího říká o migraci? Jak chce situaci v Itálii řešit a jak pravděpodobná je vládnoucí koalice s protestním a populistickým Hnutím pěti hvězd? Čtěte rozhovor.

Liga se původně zaměřovala na sever Itálie, ale v těchto volbách se rozhodla cílit i na voliče z jihu Itálie. Jaká témata jste museli akcentovat, abyste oslovili i populaci v jižní Itálii?

Liga severu byl historický projekt a je pravda, že jsme se rozhodli náš program nabídnout celé zemi. Snažili jsme se být kontrastem vůči tomu, co chtěl Renzi (Matteo Renzi, bývalý lídr italských sociálních demokratů a někdejší premiér; pozn. red.). Demokratická strana ve své politice vycházela z toho, že Řím je centrem všeho, a nedívala se na okolní regiony a periferii Itálie. Liga bere ohled na jejich rozdílnost a říká, že rozmanitost regionů je přidanou hodnotou celé Itálie. Ekonomická krize, která zasáhla Evropu a Itálii, přivedla zemi do takové situace, která se nyní žádá úplně jiné řešení.

Co konkrétně jste říkali?

Soustředili jsme se na témata, která byla důležitá pro celou zemi. K nim patřily daně, migrace nebo systém sociálního a důchodového zabezpečení. To je něco, co řešily poslední úřednické vlády a nezvládly to. Jejich rozhodnutí nepřinesla Itálii nic dobrého. V každém regionu jsme zdůrazňovali témata, která byla pro tuto oblast specifická. Třeba nezaměstnanost, která je v některých regionech na jihu Itálie až třikrát vyšší než na severu země.

Jak se změnila strategie?

Je jasné, že jsme museli pozměnit komunikaci, protože jsme se chtěli dostat do regionů, kde jsme nikdy před tím nebyli. V regionech mimo sever země bylo Ligu vidět jen sporadicky, například jen tehdy, když probíhaly volby do Evropského parlamentu. Změnili jsme také název celé strany - už to není Liga severu jako dříve, ale pouze Liga.

Věnujme se tématu, které rezonovalo celou kampaní před italskými parlamentními volbami a které zajímá i země mimo Itálii včetně Česka. Mám na mysli migraci. Pokud se Liga stane součástí vlády, jaké konkrétní návrhy budete prosazovat?

Nechceme měnit dublinský systém, ale budeme chtít, aby se aplikoval Schengen. Schengen není jen o volném pohybu osob uvnitř Evropy, ale také o tom, že země, které se nacházejí na jeho vnějšku, chrání hranici EU. Jsme proti rozdělování migrantů po Evropě a říkáme, že je potřeba v první řadě zabránit tomu, aby se sem migranti dostávali a překračovali tyto hranice. Naše politika už sklidila určitý úspěch, protože se nám začalo dařit posílat zpátky lidi, kteří nemají nárok na azyl. Itálie v roce 2010 snížila počet příchozích migrantů o 90 % na čtyři tisíce. V roce 2016 přišlo 180 tisíc a o rok později to bylo 120 tisíc.

Kdo je Massimiliano Fedriga?
Massimiliano Fedriga je italský politik, který se narodil v roce 1980 ve Veroně a nyní žije v Terstu. Vystudoval komunikaci a marketing. V roce 1995 vstoupil do protiimigrační a euroskeptické strany Liga severu. V roce 2012 se dostal do italského Parlamentu. Křeslo poslance obhájil i v posledních parlamentních volbách, které proběhly v březnu 2018.

Jak chcete zabránit příchodu migrantů?

V první řadě bychom měli zcela zablokovat cestu přes Středozemní moře. Diskutovat můžeme nad nedávnou myšlenkou francouzského prezidentka Emmanuela Macrona, který chce provádět kontrolu migrantů do Evropy a prověřování jejich žádostí o mezinárodní ochranu už v Africe, tedy mimo Evropu. V současnosti jen 6-8 % lidí, kteří přicházejí do Itálie a požádají tady o azyl, získají status uprchlíka. Zbytek, tedy většina, jsou ekonomičtí migranti. Ti by se sem dostávat neměli. Nechceme to z toho důvodu, protože si nemyslíme, že řešením ekonomické situace v Evropě je to, že se přesune část obyvatel z Afriky do Evropy. Navíc platí, že čím více lidí přichází z Afriky do Evropy, tím stoupá počet utopených ve Středozemním moři. Z „cest naděje“, jak se těmto cestám přes moře říká, se stávají „cestami smrti“.

Další věc, se kterou bychom chtěli něco udělat, je politika současných italských vlád, které rozdělují migranty do regionů po celé Itálii. Není to správné, protože tím ztrácíme kontrolu a možnost dát lidem záruku bezpečnosti. My totiž vůbec netušíme, kam tito lidé odcházejí. Jejich identifikace probíhá pouze tím, že se jim vezmou otisky prstů, oni nahlásí své jméno, které si mohou klidně vymyslet, a stejně tak je to s datem narození. Byl jsem se podívat v kasárnách v Udine (město v severovýchodní Itálii), kde jsou migranti, a zjistil jsem, že se všichni narodili 1. ledna. Nic o těchto lidech nevíme. Netušíme, jaký žili život, co jsou zač a z jakých důvodů odešli.

Co s tím chcete konkrétního dělat?

Chtěli bychom spustit centra, která budou respektovat lidská práva a zaručovat důstojnost, ale zároveň zastaví další pohyb lidí, o kterých nic nevíme.

Migrace netrápí pouze Itálii, a i proto se řešení hledají na celoevropské úrovni. Unijní instituce diskutují návrhy, mezi kterými v zemích, jako je Česko, nejvíce rezonuje možnost zavedení trvalého přerozdělování migrantů, tedy kvót. Poslední pokus, který počítal s přerozdělením uprchlíků z Itálie a také Řecka, neskončil úspěchem a rozdělil Evropu. Jak se k tomu stavíte?

My jsme proti kvótám, a to ze dvou důvodů. V případě přerozdělování osob, které mají nárok na politický azyl, se stejně nic nevyřeší, protože jde o velmi malý počet osob. Klidně se o ně může postarat stát. Přesouvat lidi, u kterých nebylo rozhodnuto o azylu, by byl nebezpečný signál pro ty, co sem teprve chtějí přijít. Říkáme jim tím, že pokud sem někdo přijde a nezíská azyl, tak ho někam přesuneme, aniž bychom mu dali záruku na zajištění mezinárodní ochrany.

Česko spolu s dalšími zeměmi čelí žalobě Evropské komise za to, že odmítá respektovat dohodnutá pravidla a nesouhlasí s jednorázovým přerozdělením žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Vy tedy s těmito zeměmi souhlasíte a jejich námitkám rozumíte?

Nejenže je chápeme, ale podle nás tyto země zabránily mnohem horší situaci, než která tu je nyní. Myslíme si, že vítací politika Evropy tu byla i kvůli tomu, aby sem přicházela levná pracovní síla. To je něco, co jde proti mladým Evropanům, kteří jsou bez práce. Vytváří se tím mzdový dumping, protože naši mladí lidé této levné pracovní síle nemohou konkurovat. Takže nejen, že tyto země chápeme, ale my jim za to i děkujeme.

Pohled na migraci do Evropy a možnosti jejího řešení rozdělují společnost, a to nejen v Itálii, ale i třeba v Česku. Často k tomu ale přispívají politici, kteří zejména před volbami problém nafukují a snaží se na něm nahnat politické body. O Lize se mluví také jako o populistické straně, která za rozdělení společnosti nese zodpovědnost. Pokud se dostanete do vlády, postavíte se k tomu odpovědně? Budete s rozdělenou italskou společností něco dělat?

V této volební kampani jsme byli obviňování z toho, že napětí ve společnosti ještě zvyšujeme. Myslím si, že to je naprosté otočení reality. Není přece možné říct, že ten, kdo začne mluvit o existenci objektivního problému, za něj může. Napětí se nedá vyřešit tím, že se budete tvářit, že je všechno v pořádku, nebo se otočíte na druhou stranu, abyste problém neviděli. Musíte se k tomu postavit čelem a najít řešení - třeba ta, která jsem tady nastínil.

Liga tedy pouze nahlas mluvila o problémech, které lidé cítí a trápí je. Kdyby to tak nebylo, tak bychom neměli tak velkou voličskou podporu. Buď si někdo myslí, že lidé jsou kreténi a poslouchají všechno, co jim někdo říká, a věří tomu, nebo jsme se tu evidentně dotkli existujících problémů.

Já si naopak myslím, že pokud by žádná italská strana nebo hnutí tyto problémy neventilovala, tak by situace byla ještě napjatější, protože lidé by cítili, že nikdo o těch problémech nemluví.

Nevím, na kolik jste obeznámen se situací v Česku, ale i tady to bylo před volbami kvůli migraci poměrně napjaté. Problém je ale v tom, že na rozdíl od Itálie v Česku prakticky žádní migranti nejsou. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Znamená to, že jste vizionářská země, která vidí dopředu. Vidíte, co se stalo v jiných evropských zemích, a mluvíte o problémech ještě před tím, než k vám nějací migranti začnou přicházet. Můžete proto přijmout preventivní opatření, abyste byli na novou situaci připraveni. Kéž by to takhle udělala v minulosti i Itálie.

Na druhou stranu ani u nás nejsou takové zóny, jako je třeba Molenbeck v Bruselu, nebo některé čtvrti, které známe z Paříže. Naštěstí. My nechceme, aby u nás vznikaly no-go zóny, a proto se na to snažíme už dnes upozorňovat. Nechceme, aby tu byly zóny, které nebudou mít nic společného s Itálií.

To souvisí s politikou integrace, která je také velmi důležitá…

Integrace nemůže fungovat pouze z jedné strany a já mám pocit, že ta druhá strana se integrovat nechce. Před chvíli jsem mluvil o Molenbecku. Atentátníci, kteří zaútočili v Bruselu, tady žili a byli to lidé, kteří měli normální práci a pobírali mzdu. Evidentně se ale integrovat nechtěli. Nemá tedy smysl dělat povyk kolem integrace, protože i to může být špatné řešení. Neříkám tím, že se nikdo nemůže integrovat, nebo že my nechceme nikoho integrovat. Myslím si ale, že existují kultury, které se k nám více hodí, a lépe s nimi vyjdeme. Sdílejí náš systém hodnot, například svobodu, kterou jsme pracně po mnoha století válek získali. Jiné kultury chtějí do Evropy přivést svůj způsob života, například to, že ženy nemají svá práva. Určitě platí to, že vítán v Evropě je ten, kdo respektuje pravidla a zákony a sdílí naše hodnoty. Jinými slovy ten, kdo tu chce žít, ale zároveň nechce předělávat náš způsob života a předělávat ho na svůj.

Už před volbami se mluvilo o možné vládní spolupráci Ligy s Hnutím pěti hvězd. Jak je tato možnost pravděpodobná?

Pět hvězd přichází z úplně opačné sféry než my. V italském parlamentu častokrát hlasovali spolu s extrémní levicí a ne s námi. Až později pochopili, že některá rozhodnutí jsou populární, a proto začali směrem k veřejnosti říkat něco jiného. Bylo to přesně podle toho, co si mysleli a chtěli lidé. Pro nás jsou z tohoto důvodu nedůvěryhodní. My respektujeme názory všech, i těch, kteří si myslí něco jiného než my. Hnutí pěti hvězd jsou oportunisté, kteří mění názory podle toho, jak se jim to hodí.

V některých bodech se ale shodneme a podobně hlasujeme i v parlamentu. Ale stejně tak se to dá říct o jiných stranách, se kterými mají naše programy průniky.

Takže vláda spolu s Pěti hvězdami nebude?

Tlačili jsme na to, aby nový volební zákon obsahoval ustanovení o tom, že mají vznikat koalice ještě před volbami a ne až po nich. Občané by měli vědět, jak se použije jejich hlas a jaká koalice by mohla vzniknout. Nemůžete si proto myslet, že pár dní po volbách se bude něco měnit.

 

  
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek