Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU dá Kolumbii další peníze na integraci povstalců do společnosti

EU dá Kolumbii další peníze na integraci povstalců do společnosti

Evropská unie dá navíc 15 milionů eur (asi 390 milionů korun) na mírový proces v Kolumbii. Oznámila to dnes v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Peníze mají být podle ní použity zejména na integraci bývalých levicových povstalců z hnutí FARC do společnosti. Mogheriniová to podle agentury EFE řekla na společné tiskové konferenci s kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem.

Mogheriniová vyzdvihla důležitost mírové dohody, kterou Santos s povstalci podepsal koncem roku 2016. „Věřím, že tento proces bude pokračovat a EU v něm bude vždy stát při vás,“ řekla také šéfka unijní diplomacie. Podle EFE vydala unie na kolumbijský mírový proces už dříve 220 milionů eur. Peníze mají pomoci uvádění mírové dohody do praxe.

Santos, který v úřadu prezidenta končí za dva měsíce, zdůraznil, že mírový proces je nezvratný. „Nikdo nechce, aby se vrátily hrůzy války,“ řekl Santos s odkazem na půlstoletý konflikt vlády s povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

Obavy ohledně naplňování mírové dohody vyvolalo nedělní vítězství pravicového politika Ivána Duqueho v prvním kole prezidentských voleb v Kolumbii. Duque proslul jako kritik mírové dohody a pokud vyhraje i ve druhém kole voleb příští měsíc, je možné, že jeho strana zablokuje přijímání zákonů vyplývajících z dohody. Jasné zatím není například to, jak budou ustaveny tribunály s mezinárodními experty, které mají soudit bývalé povstalce.

EU se do jednání o mírové dohodě zapojila v roce 2015, kdy Mogheriniová jmenovala jako zvláštního vyslance k mírovému procesu irského expremiéra Eamona Gilmora. Celkem se EU zavázala pomoci kolumbijskému mírovému procesu téměř 600 miliony eur (asi 15,6 miliardy korun), uvádí se na stránkách Evropské komise.

Kolumbijský prezident Santos se má dnes v Bruselu setkat také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ode dneška se totiž Kolumbie jako první stát Latinské Ameriky stává takzvaným globálním partnerem Severoatlantické aliance. Kolumbie tak bude s NATO spolupracovat v oblastech společného zájmu, nemusí se ale podílet na mezinárodních vojenských operacích aliance.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1